Leden 2009

The Piano Master Matthew Bellamy

31. ledna 2009 v 15:38 | Maude |  Oblíbené
Člověk se může jenom klanět... a snažit se nepošlapat si bradu, která mu spadne až na zem:D


S mobilem v ruce

31. ledna 2009 v 15:11 | Maude |  Fotoblog
Muj týden v obraze..
Nechala jsem se ostříhat a musela jsem vyzkoušet v čem půjdu na after:D a jaký všechny funkce mobil umí, takže je to takový divně zesvětlený..

V žaludku se to všechno stejně smíchá

31. ledna 2009 v 14:16 | Maude |  Blog
Je sobota odpoledne a po dlouhý době se mi povedlo to, co už dlouho ne. Totálně vypnout. Zapomenout uplně na všechny věci, co mě čekaj a užívat si každou vteřinu. Cejtit se chvíli free a nemyslet na nic, co se odehraje v příštích dnech, tejdnech a měsících v mym životě. Totálně jsem se zavřela. Je to výborný. Nasadit sluchátka (který vás tak odhlučněj, že neslyšíte nic kolem) a nemyslet na nic. Vždycky musíte myslet na něco. Ale konečně se mi to povedlo. Totálně všechno jsem vypustila a vypouštim dál.
Spíš se snažim přemejšlet o sobě a vymejšlim všemožný plány, který bych chtěla někdy uskutečnit a který by mi pomohly žít. (Těžko vysvětlitelný, žiju i teď, ale tak abych "žila" i nadále a patřičně si to užívala.. ) Je naprosto jasný, že nikdy nechci skončit s hudbou. I když to neni nijak valný, tak prostě bicí miluju a chci na ně hrát pořád. Takže pokud s tim má někdo problém (což asi nemá:D, ale tak to je jedno), tak ať si ho vyřeší XD. A když už mluvíme o tý hudbě, tak bych byla ráda, kdyby se to všechno, co se v posledních pár týdnech odrovnalo, tak aby se to zase urovnalo. Protože jestli to teď nebude pokračovat, tak už nikdy. Aspoň tak to cejtim já. Mno a další věci, už jsem si ujasnila, že budu dělat přijímačky na VŠ. A i kdyby si snad kdokoliv myslel, že to v životě nemůžu udělat, tak já to prostě CHCI zkusit! Už jednou jsem udělala chybu, že jsem to ani nezkusila (v případě výtvarný SŠ) a rovnou si řekla, že to nemá smysl. Tak teď to tak neni. Já se prostě budu snažit a zkusim to a jestli mi bude zase kdokoliv tvrdit, že nemam šanci, tak ať se jde bodnout. Proč by jí jiný měli mít a já ne?
Další věc, po který strašně dlouho toužim, je Anglie. V životě jsem tam nebyla, ale strašně mě přitahuje. Už odmala. A jak jde čas, tak mě přitahuje čim dál tim víc. Dokud jí sama nepoznám, tak asi nepřestane. Díky Marry, která tam pobývala půl roku, vim, že jí prostě navštívit musim. A pokud se nám podaří navštívit jí společně, bude to taky něco "zvláštního". Mno a další šťastlivec, kterej překoná kanál La Manche, i když teda letadlem, je moje sister, která příští tejden odjíždí na rok do Portsmouthu a pak do Londýna. Takže tiše závidim...:P a už abych měla po škole. A to máme ještě v plánu společně s Marry (a postupně se přidávaj další cestovatelé) projet celý Spojený státy. Jsem zvědavá, jak to všechno chceme stihnout:D
A já jsem se zase rozkecala. Mam ještě spoustu dalších plánů, který mě pozvedávaj na mysli a který hodlám uskutečnit. Ale to už je osobní. Nechte se překvapit. Časem to třeba přijde. Jdu se zase na chvíli vypnout. Mějte se skvěle!
(A ještě takovej malej dodatek, nějak ste si odvykli zanechávat mi tady komentáře. Já potřebuju nějakou zpětnou vazbu, jinak mam pocit, že všechno, co dělám, je zbytečný a brzo se na to vyse*u!:D)

Doplesáno... maturiťák za mnou

31. ledna 2009 v 13:14 | Maude |  Zážitky
A tak je to za mnou už týden. A slibovala jsem, že se tak nějak okrajově zmínim, tak se zmiňuju. Takovýhle společenský akce nemam ráda a asi nikdy nebudu, takže to pro mě bylo takový dá se říct nutný zlo. Ze začátku to šlo, ale během večera se ve mně mísilo spoustu pocitů a nejradši bych odtamtud zdrhla někam hodně daleko. Ale vydržela jsem to. Nejhorší pro mě bylo focení, kdy se musíte na všechny strany usmívat, jaký je to úžasný, jak jste krásný, jakou máte radost, že můžete bejt středem pozornosti a já nevim, a radši ani nechci vědět, co při tom proživali ostatní, kteří se na to připravovali a těšili už od léta. Mhe, šťastný to lidi.
Nevadí, nakonec jsem to opravdu absolvovala bez větší psychický újmy a po půlnoci jsem šla s Marry ještě na after party. Byla to diskárna, ale bylo to jednou v životě, takže co by člověk neudělal. A ani jsem neodcházela zas tak znechucená..:-)

A teď nějakej ten obrázek by to chtělo...Připadala jsem si tam jako zajíček ve svý jamce, i když jsem stála radši naokraji.. myslim, že ten výraz hovoří za vše:D Jen by mě zajímalo, proč se ten pingl tam "vlevo nahoře" tak tlemí?:D

S těma sluchátkama by se dalo jít i na záchod

27. ledna 2009 v 22:28 | Maude |  Blog
Tak jsem zase skončila u počítače. Tentokrát mi ten pobyt tady zpříjemňujou AFI, který jsem po delší pauze oprášila a nemůžu se toho všeho nabažit. Zvlášt toho songu v předchozim příspěvku, ten byl pro mě vždycky spešl. Tak tady přemejšlim, co sem napíšu, na uších mam dvakrát tak velký sluchátka než je moje hlava a ten kabel je taky hrozně dlouhej. Ono by se s tim dalo dojít uplně všude. Teda všude ne, ale je to hroznej nezvyk mít asi kilo na hlavě a moct se s tim hejbat jak se zachce.Tak si dáme třeba Miss Murder. Sakra, to je nostalgie jako prase! A tak proč ne, ráda si zavzpomínám na starý časy.
Jsem v nějaký divný náladě, která se nedá popsat. Mam chuť něco dělat, ale jsem absolutně bez sil. Dneska se mi nechtělo do školy, ale nakonec jsem se přemluvila. Ono mi taky nic jinýho nezbejvalo:D Ale už pop první hodině jsem se těšila, až půjdu domu. Bylo nás tam víc, takže mě to trochu uklidnilo, že nejsem jediná. Nakonec jsem to tam všechno přežila a po příjezdu domu jsem byla naprosto nepoužitelná. Byla jsem vycuclá dnes i včera, takže jsem to zalomila do postele a jen tak vstát mi nešlo. Takže jsem samozřejmě udělala velký nic. Tim pádem od mé osoby nemůžete čekat nějaký buhví jaký články. Jdu se nadopovat nějakejma vitamínama a spát. Zejtra bych chtěla odpoledne něco stihnout.. <3

This Time Imperfect, AFI

27. ledna 2009 v 22:09 | Maude |  Oblíbené
Neskutečná.. miluju jí už několik let. Po dlouhý době jsem se k ní vrátila a je to věc, která tady prostě nesmí chybět *in love* Ani se mi nechce věřit, že už je to tak dlouho.

(lepší klip bohužel "nedělaj":D)

Zmrzlina za stopadesát korun je docela dost velkej luxus

26. ledna 2009 v 20:03 | Maude |  Blog
Tak a je po všem. Teda ještě zdaleka ne, ale po plese je. Mno, nebylo to zas až tak hrozný, jak jsem si ze začátku myslela.. Dávám teď dohromady nějaký fotky, takže až to budu mít připravený, tak tomu plesu věnuju taky pár řádku. Kdyby byl někdo nedočkavej, tak si může přečíst velmi objektivní report od Marry z pohledu návštěvníka a ne maturanta (na jejím blogu samozřejmě).
Poslouchám Kiss and Swallow a pořád se mi nepodařilo změnit ten soubor, každopádně hudba je to parádní. Zvláštní, ale rozhodně požitek. A docela by mě zajímalo, co se s tim dá udělat, aby to bylo použitelný i mimo pc. Ale tak na to já přijdu, aby taky ne žj.
Ve škole to ušlo. I když nám všichni zakazovali sdělovat si dojmy a na svou obhajobu kecali, že jsme měli celou neděli volnou a že už to z nás mělo všechno vyprchat. Mno jako nevim jak oni, ale já jsem rozhodně půl neděle prospala, jelikož jsem se vrátila domu až před sedmou hodinou ranní. No a k tomu se váže i jistej příběh, ale nebudu předbíhat a s tim se s váma podělim až přijdou ty fotky a extra plesovej článek. Teď se mi nechce. Na těláku jsme dělali rekonvalescenční cviky, o čož jsem se zasloužila já, páč jsem to do Milušky hustila už od doby, co nás pustila do tělocvičny. Co by po nás ale chtěla, když nás tam bylo nehorázně málo a i to málo mělo pěkně bolavý nohy. Tak jsme jednou dělaly taky něco trochu prospěšnýho. Na zejtra nic neumim a ani mě to nějak nesere, ale zejtra asi bude, až mě někdo vytáhne:D Tak doufám, že se tak nestane.
Mam nějakej hlad. To se mi vůbec nelíbí. Tak se půjdu za chvíli po něčem podívat. Taky bych si měla jít umejt hlavu, pořád se mi třpytí, což se mi do školy a do městský hromadný dopravy už nějak nehodí XD Ale jsou i horší věci, co můžete mít na hlavě, takže co je komu po mejch třpytkách...?
Chce se mi spát a prsty mi na tý klávesnici tak nějak poletujou samy a píšou uplně jiný věci, než chci, takže to vidim na rychlej konec. Mějte se nádherně a hezkej večer..

Gumoví medvídci na daňovém přiznání

24. ledna 2009 v 0:07 | Maude |  Fotoblog
Zkouška novýho mobilu. Mno, co chcete..

V předvečer nutného zla

23. ledna 2009 v 23:46 | Maude |  Blog
Mnojo, už je to tak. Zejtra se koná maturitní ples. Všichni to nehorázně hrotí, jsou natěšený, nejvíc řeší, co budou mít na hlavě, jaký si udělaj nehty a já nevim, co ještě. Já se tak ani netěšim. Nevim, mam z toho všeho spíš takovej divnej pocit. Spíš je to pro mě komplikace, nebo to tak aspoň cejtim, takže proto se netěšim. Zřejmě.. Každopádně aby se neřeklo, nechala jsem se dneska ostříhat, protože už to bylo docela potřeba, a tak nehorázně se mi ulevilo, no to si ani nedovedete představit! Ta hlava byla najednou taková neskutečně lehká, uplná radost nosit jí na krku:D Znáte ten pocit? Pro mě to v tu chvíli bylo naprosto uvolňující, a taky je pátek. Na víkend se člověk těšil, že bude mít taky chviličku času na něco jinýho. I když teda zrovna tim, že daj maturiťák na sobotu, tim nám zrovna moc nepomůžou, protože víc jak půlka víkendu bude zase "pro školu". No neni to běs?:D
Sedim tady u pc a snažim se vejrat do obrazovky, což mi moc nejde, protože už mam vykoukaný voči jak sova a vidim velký kulový. Což teda sova vidí dobře, ale vy víte.. Konečně jsem si stáhla Kiss and Swallow a nemůžu odejít od pc dokud si to neposlechnu, protože jsem se na to tak dlouho třásla. Ještě jsem se hrabala v mobilu, ale nějak se mi nepodařilo to tam zprovoznit, protože je to nějakej uplně debilní formát, kterej vidim poprvý v životě. A to že jsem jich viděla:E Takže pokud si to chci poslechnout, musí mi stačit pc. Už se ale nehorázně třesu do postele. Pochopitelně jsem zase nevychrápaná. Ze středy na čtvrtek jsem se šprtala do dvou do rána ekonomiku a bylo mi to celkem na prd, páč i když jsem se přihlásila dobrovolně, ona mě nechtěla. No chápete to? Já ne!:D Ve čtvrtek jsem absolvovala maxi procházku z Míráku na Masnu obklikou přes naše místo a přes Vše, kde jsem se zastavila na dni otevřenejch dveří. Mno nebylo to špatný. Obzvlášt pohodlně se tam sedělo. Mhe, to sou zážitky:D. A dneska jen co jsem přišla domu, odhodila věci, převlíkla se a běžela zase na bus a jela na Čerňák. Teď se mi tak nehorázně absolutně nic nechce, to si neumíte ani představit. I když možná asi jo..
Sakra, já už chci do postele!!! Teď si vyberte, nechce se mi opouštět právě hrající IAMX, ale zároveň bych dala cokoli za to, přenýst se do říše spánku (co to je za kecy, nemá to bejt náhodou říše snů?:D nevadí) Já to jdu zalomit, stejně píšu sračky.

Like A Stone, Audioslave

23. ledna 2009 v 23:26 | Maude |  Oblíbené
Tohle je prostě klasika, na kterou nemůžu zapomenout.. a ani nechci. Audioslave jsou pro mě jednou z vynikajících kapel, kterejm neni nic co vytknout a tahle písnička je ve mě hluboce "zakořeněná" už několik let.. (a to místo je pro koncert ideální:D)


Ulička hrůzy

19. ledna 2009 v 20:46 | Maude |  Blog
Jen tak v kostce. Mam práce tři řitě, takže trochu nestíhám, takže se tady nebudu ani nějak extra vypisovat. Všechno to stojí za .. nic a docela by mě zajímalo, co jsem komu provedla? Mno ale nebudu se tady nějak vylejvat, to se mi nechce. Navíc ani číst takový články mi nebaví (pokud teda nejsou od nějakejch extra VIP persón;) a natožpak psát. Takže proč si tim zacpávat místo tady, který se stejně nikdy nezacpe, ale vy mi rozumíte.
Ve škole jsem byla tři hodiny jenom. Muhehe, to bylo asi tak nejlepší z dnešního dne, že jsme tam seděli jen chvilku. Ale teda i ty tři hodiny byly pěkně dementní. No ale s tim se musí počítat. Do školy se šlo naprosto dementně, protože veškerej sníh, kterej u nás nebyly schopný, totálně zamrz a stalo se z toho kluziště. Proč lízt na rybník, když si můžete zabruslit cestou na vlak? Mno, měla bych pár argumentů. Kdyby se dalo jít aspoň po straně, ale ono to tady žádný strany nemá, takže když jsem došla na nástupiště, byla jsem ráda, že žiju. Už se hrozim zejtřka nejen kvůli škole, ale i kvůli cestě tam. No to je fakt nemožný:D
Nic hezkýho vám asi nenapíšu, protože na to dneska nějak nejsem nalazená, takže pokud byste snad něco chtěli, tak mě budete muset přeladit. Což nebude jen tak..

Tak to jen názorná ukázka, abyste si dokázali představit. Všude led. I když teda tam, kam koukáte, tam se to dá aspoň obejít sněhem. Foceno novym founem:-P

Imagine hurt, imagine tears...

17. ledna 2009 v 19:47 | Maude |  Blog
Mno, jak začít? Tak novýho mobilu jsem se dočkala a musim říct, že je ještě o mnoho lepší, než jsem si myslela! Je dokonalej a stěžovat si nemůžu. Ono taky změna ze Siemensu A70 na tenhle je skok jako kráva, takže to by byl nadšenej asi každej nebo ne?
Před chvílí jsem odstrojila stromeček, protože minulej tejden nebyl čas, tak se mi to odložilo na dnešek. Nevim proč, ale nějak mě to vyčerpalo. I když on za to asi nemůže stromek, ale včerejšek a celej pracovní tejden. Člověk chrápe málo, ale holt to už je muj "úděl". Včera jsem absolvovala opět zkoušku ve zkušebně, na kterou jsem se nehorázně těšila. Asi jsem byla jediná, ale fakt jsem do toho měla tak nehoráznou chuť.. Mnojo, ale bylo to tam takový prazvláštní, což rozebírat nebudu, páč přesná příčina mi není známa. A snad radši ani nechci, aby byla:-) Ale tak zase jsme se po hodině a půl hraní přesunuli do našeho (dnes jïž známého a oblíbeného) sportbaru, kde jsme si zase tak nějak popovídali o všem možnym. Odjížděla jsem odtamtud celkem spokojená, ale v noci mě to nutilo nad tim všim přemejšlet. I když jsem nevymyslela zhola nic a pochybuju, že by se to změnilo. Akorát to člověk žere..
No, mam nějakej hlad, takže se pujdu po něčem podívat a pak tu jdu zase machrovat s mobilem, takže už nečekejte, že se tady dneska něco objeví. I když one never can tell. Zatim!

A teď už jenom čekám

14. ledna 2009 v 18:42 | Maude |  Blog
Už jsem to nemohla vydržet. Muj starej mobil dosloužil už je to nějakej ten pátek a napsání zprávy mi s nim trvá pěkně dlouho. Zvlášt když potřebujete rychle odpovídat, tak je to horor. Ale ani když nepotřebujete odpovídat rychle, ale potřebujete napsat delší smsku, tak je to horor nad horory. Buď se vám šikula jeden zasekne tak, že se nedá ani vypnout, nebo se sekne jen na chvíli a nebo vůbec nereaguje na to, že něco píšete (což je taky druh zaseknutí). Navíc v něm nechutně hučí a já vždycky při hovoru čekám, kdy mi vybuchne v ruce. No ještě se nestalo. A už se asi nestane, protože jsem si konečně objednala novej! Sice jsem už rok měla vyhlídnutej jinej, ale nakonec jsem to všechno zhodnotila a vybrala si tohodle vymazlence:P

No neni nádhernej? Už se na něj třesu jak babka na důchod a zejtra si pro něj spěchám. Muhehe, jen jsem zvědavá, jak budu ve škole vysvětlovat, že nic neumim, že se tak těšim na novej telefon. A kdyby aspoň věděli, co to pro mě znamená!!! XD Dyť ten muj starej, to je muzejní kousek z pravěku. No ale kdyby fungoval, tak bych se s nim spokojila. Vždycky jsem unesla, že to aspoň volá a píše, mnojo, ale teď už to ani na tohle nestačilo. A tak přišla na řadu výměna. Muhehe, a tak když už to kupuju sama, tak řádnej výběr je nutností... Sakra, dovedla bych tady o tom remcat strašně dlouho, ale musim jít na to učení... bhůů, ne že by se mi chtělo, ale tak ať nejsem zejtra za moc velkýho vola tam.. čůůs!

Zapíchnutá šlapka

10. ledna 2009 v 13:45 | Maude |  Blog
Pokud chcete, aby byl Váš blog oblíbený, volte nevšední titulky svých příspěvků.. Napsal kdysi někdo určitě strašně chytrej:D. Zapíchnutá šlapka zní možná trochu brutálně, ale rozhodně se tady nejedná o žádnou vraždu lehké děvy, ale o můj včerejší den. Včera se toho totiž dělo nějak moc a já jsem trochu nestíhala. Po škole jsem vyrazila s Kate autem na Václavák a zaparkujte tam někde žj. Byla to hra s časem, protože jsme toho před sebou měly ještě spoustu a tak trochu jsme nestíhaly. Nakonec se nám po asi tak dvaceti minutách podařilo zaparkovat skoro až u Hlavního nádraží. Pěkné, potřebovaly jsme totiž zrovna do Bontonlandu, kterej se nachází v dolní části náměstí, takže jsme se trošku prošly. Byla zima a všichni na nás vejralï. No co jsme jim provedly?:D Naštěstí jsme ale sehnaly to, co jsme chtěly, takže jsme si zas až tak nemohly stěžovat a potom následovala cesta zase k autu. Teda dolu to samozřejmě před tim bylo lepší, ale člověka hnal pocit bejt už konečně v autě. A navíc nám měl za chvíli vypršet čas na parkovacích hodinách a já toho měla ještě dost před sebou. K autu jsme dorazily - Katka s červenejma ušima a strachem, aby jí náhodou neupadly:D, nojo, čepice se v tomhle mrazu holt vyplatí:-P. Pak jsme si to namířily přes magistrálu na Mírák a pak směr Vršovice. Mnojo, ale aby to všechno nebylo tak jednoduchý, tak se před náma zčistajasna objevil zákaz vjezdu kvůli nějaký havárce vody. No to teda potěš říť. Tak se ze mě stala GPSka a musely jsme zvolit cestu jinou.. Pak už mi bylo Katky líto, tak jsem jí řekla, ať mě vyhodí, že ten kousek dojdu. A tak jsem vystoupila a rázovala si to po strmý a kluzký uličce. Mnojo, baťoh na zádech, tašku na rameni a pedál k bubnu v ruce. To nedělá dobrotu tohleto. Zvlášť když máte pod nohama kluzkou dlažbu, tak trochu mi to pojelo a jak kretén jsem si klekla na koleno a tu šlapku, co jsem měla v ruce, o tu se mi podařilo tak šikovně opřít, že jsem si ji zapíchla do ruky. Svině svinutá!, docela to bolelo, protože jsem se nabodla zrovna na takovej "šroubek"(a hlavně běsnila bych o něco míň, kdybych nedojela do zkušebny a nezjistila, že tu rozbitou šlapku spravili a že se s tou svou celej den tahám zbytečně!). Dorazila jsem k babičce a teď mi to došlo. Nechala jsem si paličky u Katky v autě. Chudák malá:D, v životě v těch končinách nejela a ještě se musela vracet. Takže následovalo další navigování a nakonec jsem měla svoje paličky opět v ruce. Došla jsem k babičce, tam jsem se ohřála tak půl hoďky, což jsem teda měla v plánu pobejt dýl, ale nedalo se nic dělat. Musela jsem se vydat na cestu do zkušebny. Všude jsem se neskutečně hnala, že už bylo na čase trochu zvolnit. Hnala jsem se na Václaváku, k babičce, do zkušebny.. Byla jsem neskutečně ráda, že tři hodiny nebudu muset chvíli nikam. Ve zkušebně jsem byla jenom s Michalem, kterej mi představil svoje nový nápady, který se mi mimochodem celkem líbí. Mno, co celkem, je to vynikající:-) Zahráli jsme si, pokecali a tři hodiny byly rázem zase v řiti a začalo se ozývat nabodnutí od šlapky a pomalu se zabarvovalo do fialova. Bylo osm. V devět jsem měla bejt zase na Zuzčiný oslavě narozenin kdesi v neznámý uličce kousek pod památníkem na Žižkově. A tak následovala další cesta na jiný místo, která byla teda taky plná zajímavejch zážitků, ale to už by bylo teda vážně moc, to tady vyprávět. Jak na mě, tak i na vás:D. Na Florenci jsem měla zase sraz s Katkou a jejíma kámošema a vydali jsme se do klubu. Ze začátku jsem ani nečekala, že tam nakonec budu tak dlouho, ale stalo se a já toho rozhodně nelituju. Hrál se fotbálek, pilo se, propichovali se balónky na mym mobilu, z čehož je uplně nejvíc vyplesklej Luky, čímž mě vždycky dostává:D, zpívalo (mno, i když o tom by se dalo polemizovat..) a tak to prostě zase nějak uteklo. Takže jsem odtamtud odcházela někdy před půlnocí a měla za to, že mi jede z Masny vlak ve čtvrt na jednu. Mnojo, jenže ono ho*no! Nejel. Jel z Hlaváku a to ještě o dvě minuty dřív. Tak mi nezbejvalo nic jinýho, než se dopravit na Hlavák, ze kterýho jsem v životě nejela (jela, ale ne domu a je tomu asi už sto let) a najít vlak, kterym jsem michodem taky ještě nejela. Ale nejsem dement žj, tak jsem už pár minut po půlnoci seděla ve vlaku a doufala, že mě doveze domu. Dovez!

Butterflies & Hurricanes, Muse

7. ledna 2009 v 22:42 | Maude |  Oblíbené
Kdybych měla vybrat tu nejlepší písničku od Muse podle mě, nevybrala bych. To prostě nejde. Každá je něčim zvláštní a každá na mě působí jinak a vyvolává jiný pocity. Vybrat tu nejlepší prostě nejde. Ale pakliže (:D) si tu chci vytvořit jakejsi koutek, podle kterýho každej pozná, co si ráda poslechnu, jednu stejně musim vybrat. Na začátek jsem se proto rozhodla pro BAH, jelikož to byla taková naše první s Marry, v který jsme nacházely něco nevšedního.. Která nás neuvěřitelnym způsobem nakopávala a nutila "měnit svět":D Navíc se uprostřed nachází úchvatný klavírní sólo, zkrátka neni o čem přemejšlet!


Osm hlav a osm mozků

7. ledna 2009 v 20:56 | Maude |  Blog
Kreslim, čumim na video, píšu na blog a učim (spíš opakuju) se ekonomiku. Našly by se určitě i další věci, který bych chtěla dělat, ale času je málo. Někdy ho máte moc a když ho potřebujete, je ho míň a míň. Třeba jako když se vám nechce ráno vstávat a vy si řikáte, že ještě minutku zůstanete v posteli a ona ta minuta uteče jako nic a jindy se zase vleče. To jsem ale trochu odbočila. K tomu, co tu právě provádim bych potřebovala aspoň osm rukou. Ale osm hlav by taky nebylo k zahození. To bych tam ty maturitní témata narvala jako nic, protože osm hlav znamená taky osm mozků!:D Ovšem nesměly by to bejt žádný béčka! Koukám, že se tu opravdu věnuju zvláštnímu tématu..
Dnešek ve škole byl zase o trochu lepší, než jsem očekávala a to člověka trochu potěší. I když taky ne tolik, jak by mělo. Ale stejně, když tam jdete s očekávánim nejhoršího a ono to nakonec nejhorší neni, nemůžete si stěžovat. Někdy tam ty hodiny prostě prosedíte a ani o sobě nevíte, jindy si tam nejvíc užijete - ať už zábavy nebo stresu. Dnešek se mi zdál zase naprosto prožitej. Nevim, proč se mi to tak zdálo. Možná to bylo tim, že jsem si dobře pokecala s lidma, se kterejma už jsem se dlouho nebavila a celkem mě to potěšilo. Možná to bylo i jednim suplem a videem a že se mi ten den zdál takovej kratší.. no nevim. Neodcházela jsem zas tak zničená. Zničila mě až cesta domu, kdy jsem stála jak kokot na nádraží v Libni a čekala na vlak, kterej měl zpoždění:-/. Kdyby nebyla taková klendra a vítr, bylo by mi to jedno. No ale co naděláte?
Ačkoli ve škole přežívám, stejně se nehorázně těšim na víkend. Budu ho sice asi skoro celej potřebovat k nějaký práci, ale už po něm toužim. Fakt se mi chce bejt zase doma (komu by nechtělo?) a nikam nemuset, i když stejně někam pujdu, ale jen proto, že chci a ne proto, že musim. Jak jinak.
A to by bylo. Jdu kreslit a ekonomičit. Mějte se!

Song Of Imaginary Beings, IAMX

7. ledna 2009 v 19:35 | Maude |  Oblíbené
Tak jsem slibovala taky trochu hudby.. IAMX mě začli brát nedávno - po abslolvování koncertu v polovině prosince. Asi k tomu neni co dodávat, prostě se mi to líbí:) Líbí se mi jak song, tak i ten klip. No já jsem na takový ty kreslený a divný věci mno:D


(Na předchozim blogu jsem měla velký množství oblíbenejch /jako těch opravdu hodně oblíbenejch/ songů, ale při stěhování jsem o to sice nechtěla přijít, zároveň si ale myslim, že kopírovat to sem naráz taky nemá smysl. Některý ty věci mi zůstanou navždy, takže se tu postupně ukážou a některý ať si tam třeba shnijou...:D Takže pokud maj ti, co mě znaj už z sblogu nakoukáno a naposloucháno, tak to holt budou muset občasný opakování ignorovat nebo přežít..;)

Jsem nějaká vycuclá

5. ledna 2009 v 17:48 | Maude |  Blog
Návrat do školy po Vánocích byl úžasnej. Ráno jsem čekala půl hodiny (když píšu půl hodiny, tak myslim přesně půl hodiny! pro rejpavce - 32 minut!) v chumelenici a ve tmě na vlak a když už jsem měla zmrzlý uplně všechno, tak si ráčil přijet. Jako prase narvanej lidma, který na vás debilně čuměj a to nemusíte mít ani zelený vlasy. Prohlížej si vás jako vetřelce a rušiče a nejradši by do vlaku nenechali ani nastoupit. A to připomínám, že já zelený vlasy vážně nemam. Když se mi podaří přestoupit a čekám na odjezd dalšího vlaku, přijedou si další tři vedle nás a lidi k nám začnou přistupovat. Tim se samozřejmě všechno spozdí o dalších deset minut. Na nádraží pod školou jsem dorazila v 7.42 (školu máme od třičtvrtě) a nebejt mé milované Kate, která vlastní auto, belhala bych se do školy dalších několik minut. Takhle jsme tam byly skoro hned. Ovšem aby toho všeho nebylo málo, objevil se ještě jeden problém s kufrem, ale ten jsme v zápětí vyřešily. Jsme to holky šikovný:P.
Ve škole to nebylo zas tak hrozný. Hroznej byl spíš fakt, že sedíte ve škole a nemůžete si hovět v posteli jako o prázdninách a že musíte něco dělat a poslouchat všemožný kydy vyučujících. Po dvou hodinách daní a jedný hodině němčiny následovala dvouhodinovka těláku. "Tak si dáme dneska akrobacii" No výborně. Už takhle se mi motala hlava a žaludek jsem měla kdesi, kde bejt rozhodně nemá, ale nakonec to nedopadlo nejhůř. Takový bylo moje dopoledne. Škola dneska ještě ušla (jak skladbou předmětů, tak dobou), ale zejtra už to bude uplně o něčem jinym. No jo, ale já stejně sedim u PC a do ničeho se mi nechce:-/ Komu by se taky chtělo?
Jediný, co bylo příjemný, byl chvilkovej sraz na Masně s Marry, kterou jsem v podstatě neviděla celý prázdniny a před tim sme se taky nějak samotný moc neviděly. Obě jsme byly viditělně zmožený, tak jsme spolu moc dlouho nepobyly, ale co bylo podstatný, to jsme si řekly. A pak jsem odjela domu.
Teď pochopitelně sedim doma a jsem schopná třeba pět minut čumět do blba. Jsem prostě nějaká zmožená divnym dnem ve škole. Nevyspala jsem se, a tak se neni čemu divit. Chci, aby už konečně byl začátek června a já jsem měla všechno úspěšně za sebou. Začíná to bejt nechutný:-!

Koncert v pracovně

4. ledna 2009 v 0:03 Blog
Na dnešní večer jsem neměla nějaký extra plány, tipovala jsem, že budu zase hnít doma - v televizi nic zajímavýho, na netu nic zajímavýho, nikde prostě nic, co by člověka mohlo zabavit. I když našly by se činnosti, ale na ty jsem neměla chuť ani čas. Měla jsem na PC totiž práci, který trvala skoro tři hodiny, co skoro, tři hodiny celý! Práce by to nebyla zas tak špatná, kdyby se všechno na internetu nedomluvilo a neprotestovalo, takže bych to nemusela dělat dvakrát, v mnoha případech jsem to dělala dokonce i pětkrát a to člověka brzo nase*e. Aby ne. Jenže v jedný třetině práce jsem sáhla po DVD HAARP od Muse a práce, i když pořád neodsejpala, šla mnohem líp. V polovině DVDčka jsem to dodělala a zbytek večera jsem se tomu mohla pořádně oddat. No a proč to povídám? Muse mam hodně ráda, jsou pro mě jednou z nejlepších kapel, co znám a vlastně možná i nejlepší. Na tři lidi je to opravdu neskutečnej nářez, všechny songy jsou dotažený k dokonalosti a je vidět, že všichni členové hudbu opravdu milujou a umí zahrát, hudbou cítí. Pro jejich hudbu je slovo "song" vážně málo. Jsou to nadpozemsky složený kousky plný energie, který ve vás vyvolaj spoustu pocitů, který vás dostanou do euforie ani neřeknete ho*no! Hudba, která je dělaná srdcem a je to zní cejtit. A to jsem se nechala trochu unést:-) Záznam koncertu ve Wembley jsem viděla v podstatě jenom jednou, ačkoli je to docela zarážející, zvlášť pro ty, co mě znají. Ale je to dobře. To DVD se hodí pro zvláštní příležitosti a ačkoli je mám opravdu ráda, každej den bych na ně nekoukala! A tak jsem si to dnes po dlouhý době pustila (řekla bych, že poprvé to bylo někdy v červnu, ale to si nejsem jistá.. a bylo to u Marry - a tim si zase jistá jsem:D). Vyvolalo to ve mě zase něco zvláštního a zase se na to člověk koukal jinak než poprvé. A hlavně na mojí nový mega obrazovce na PC to vypadalo báječně:P Nudnej večer se tak stal celkem nevšednim, nebo aspoň zábavnym a prospěšnym (prospěšnym pro mě:D, samozřejmě). Prišla se podívat i máma a nakonec u HAARP zkejsla se mnou až dokonce. Strhující. Navíc konečně pochopila, co znamená ten nápis MUSE na mym tričku a podotkla, že opravdu stojí za to (jako ta hudba, ne moje tričko). No a to pro mě samozřejmě znamenalo taky hodně:-)

Na ukázku jsem vybrala Blackout. Pro někoho možná utahanej song, pro mě neskutečná lahůdka, k tomu přidejte ještě ty efekty a nemusíte ani večeřet:-P


Vzpomínka na můj pokoj

3. ledna 2009 v 23:12 Fotoblog
Jen čirou náhodou jsem objevila fotky mýho starýho pokoje, kterej jsem opustila před necelými třemi měsíci. Tak mě napadlo si je sem uložit, jen tak, abych si občas připoměla, jak to vlastně vypadalo. Na tom snad neni nic špatnýho..

pokoj1.jpg my old room picture by FiestyCadavers

pokoj2.jpg picture by FiestyCadavers

a plus ještě muj bubenickej koutek na půdě
pokoj3.jpg picture by FiestyCadavers