Duben 2009

V pokušení

28. dubna 2009 v 22:29 | Maude |  Blog
Jsem v pokušení sem něco napsat, ale v podstatě sem nic psát nemusim, protože dnes už je všechno jasný :D. Přijde mi to ale ještě mnohem komplikovanější, ale tak to se snad ještě v průběhu několika dní rozmotá. Nebo spíš to budu muset rozmotat já:D.
Dnes jsem zabodovala ve škole. Páteční dvouhodinová matika mi totiž dopadla nad očekávání dobře, takže mě to nehorázně povzbudilo a udělalo radost. Jinak školní den proběhl ok. Až na zprzněnou daňovou evidenci.
Odpoledne jsme šli na Václavák na protest proti mediálním radám, kde se sešlo několik kapel a lidí a protestovalo se. Co jinýho by se tam tak dělalo. Šla jsem s Michalem a s Marry. Pak jsme se přesunuli do Františkánský, kde se k nám přidal Marryin Petr a chvíli jsme se odtamtud nehnuli. Potom jsme se přesunuli do Bontonlandu pro lístky na Sunshine, kam s Marry táhneme 19. května, s Michalem jsme šli odložit tekutinu na WC v Mekáči (detaily musej bejt:D) a pak jsme se vrátili zpátky na Václavák před podium, kde hráli 100°. Viděla jsem je naživo asi jenom jednou, kdysi dávno na Mezi ploty, ale dneska se mi to líbilo mnohem víc. To bude taky tim, že trošku pozměnili svuj styl. Je to líbivý..:D Po sto stupních jsem šla doprovodit Michala na lekci zpěvu, nebo teda na cestu na lekci, a pak jsem se vrátila k podiu, kde následovalo několik dalších informačních keců, který se kupodivu dali poslouchat, protože to bylo podáno celkem vtipně, pak byla lehká improvizace. A v osm nastoupili Tata Bojs. Kvůli nim jsem tam taky šla. Zahráli bohužel jen čtyři songy, který teda ale stály za to a byl konec. Nebo teda nebyl, ještě měli vystoupit The Prostitutes, ale na ty už jsme nečekali, jelikož jsme byli hladový a mírně chcíplý z celodenního stání a dění. Rozloučila jsem se s Marry a Petrem, kterej prahnul po řízku a vydala se směr Masna (jako Masaryčka, ne pro řízek, pro ten se vydal někdo jinej). No a teď tady sedim v županu a začíná mi bejt zima, protože jsem mokrá. DNC jako prase. Jdu spát. Dobrou!

Jdu si nabrousit kosu ;-)

27. dubna 2009 v 21:58 | Maude |  Blog
Dneska jsem mi přišla pozvánka na přijímačky a vida je. Nevim, jestli se mam radovat, nebo jestli mam brečet. Místo druhýho šestý, mě čekaj až 17. června. Zvláštní. Tak jako na učení bude víc času, to je dobrý, ale na druhou stranu už jsem toho měla strašně moc na červen v plánu. Ale tak to to snad nijak neohrozí a holt se to bude muset nechat všechno na druhou polovinu měsíce.
Dneska byl naprosto vynikající školní den. Teda až na tu Kontrollarbeit z němčiny, co já jsem si tam vymejšlala za Zukunftspläne, to radši ani nechtějte vědět. Ale tak něco jsem tam napsala, tak snad to nebude zas až takovej propadák. Což asi bude, ale na tom už teď nesejde. Respektive se s tim už nic neudělá. Mno a první dvě hodiny byly takový radoby volný, třetí byla již zmíněná němčina a další dvě byl tělák. Šly jsme do Stromovky bruslit. Jelikož ale nemam svoje brusle, byly mi jedny pujčeny a byly mi takový větší. Mno, ale nezabila jsem se. Asi jsem si to v únoru dobře nacvičila na ledě, nebo nevim, zdálo se mi, že mi to docela dobře jede. Pokud zrovna po mě někdo nechtěl, kdo na sobě brusle neměl, abych sjela takovej nějakej kopec a pak jezdila přes rozpraskaný chodníčky (grr!! :D). No a to byl konec školního dne. Zejtra jsem si myslela, buhví jakej to nebude teror, ale dozvěděla jsem se, že nám dříčům, kterejm nic moc neodpadá, odpadnou dvě první hodiny (heuréka, Maude se vyspí) a pak máme ještě místo Eko matiku. Mno, přestávám mít k tomu předmětu odpor, nějak mi to ani nevadí. Takže kromě zejtřejšího účta mě nemělo nic ohrozit. Nebo aspoň si to myslim, tak doufám, že až přijdu do školy, že mě nic nepřekvapí! Odpoledne mam v plánu navštívit jakejsi hudební protest, tak doufám, že to bude stát za to a teda doufám, že se tam dostanu. Nebo aspoň, že se dostanu někam jinam. To jako ven. Protože se těšim:-) (mhe, to jsou taky Zukunftspläne, proč se Benáková nekoukne na muj blog a nepřeloží si to radši sama, než po mě chtít nějakou těžkou arbajt XD)
To by tak bylo. Dneska pořád přemejšlim nějak hudebně. Strašně dlouhou dobu jsem lustrovala všemožný stránky a vyhlížela všemožný koncerty a došlo mi, že se tak nehorázně těšim na ty Sunshine, kam jdeme s Marry, až to neni hezký. Nevim, proč se na ně tak těšim, ale koho to s***. Vás by nemělo. Potom jsem taky hledala bicí lekce a asi jsem našla něco, do čeho pujdu, protože pakliže to má nějak vypadat.. Teď už mě nebude nic blokovat, takže teď vybrat jenom to best a Maude se bude bubenicky vzdělávat, na což už se taky nehorázně těší. A pak jsou další věci, na který se těší. Netěší se ona nějak moc?:D Nevim, dyť na tom neni nic špatnýho se těšit.
Mam žízeň, jdu se pořádně napít, nachystat na zejtra a jdu spát, protože už tady nemam do čeho dloubnout a dloubat do klávesnic mě přestává bavit. Taky to podle toho vypadá:D.

Sunday Everyday

26. dubna 2009 v 21:08 | Maude |  Blog
Včera jsem začla mít dost svejch vlasů, tak jsem se chopila nůžek a víc jak o půlku si je zkrátila. Hned to bylo o něčem jinym. Je vedro a zkracování musí bejt. Takže jsem přece jenom o něco spokojenější. Co mě ale činí nespokojenou je fakt, že je neděle večer a končí víkend. To se mi fakt nelíbí. Vždycky se mi zdálo, že víkendy utíkaj strašně moc rychle, jenže poslední dobou se mi zdá, že utíkaj ještě mnohem víc, než dřív. Něco na tom bude. Nebo spíš nebude, ale je! Čas si umí vždycky vybrat tu správnou chvíli, kdy utíkat a kdy se vléct jak smrad. Zákon schválnosti se tomu řiká.
Sobotní podvečer jsem strávila s Michalem na chatě, kde jsme měli za úkol běsnit, ale spíš jsme dumali nad znakem našeho novýho kapelního názvu a kreslili to uplně všude. A řešili nelehké otázky, jako například "černá a žlutá nebo žlutá a černá?":D Předved mi svoje nový nápady, jeden takovej nazlobenej song bez textu, kterej se mi hodně líbí, jenom by to chtělo se nazlobit a vymyslet text a pak ještě druhej. Materiál by byl. Pak jsme taky dostali hlad a rozhodli se jít nakoupit něco k večeři. DNC největšího kalibru:D. Došli jsme před Lidl, protože Bert má v sobotu jenom dopoledne, a pak jsme se otočili, že pujdem radši pro auto a zajede se na Čerňák. A tak se jelo, mno a než jsme si uklohnili a než jsme to všechno snědli (resp. nesnědli, protože toho bylo nějak moc, takže jsem odjížděla ještě s jednim plátkem syrovýho masa, který se teď povaluje v mrazáku a čeká na další využití, domu XD), zkrátka sobota pryč. A to jsme ještě měli pálit větve, který nechtěly chytnout a vybírat vodu z šachty. Co by se nechtělo?! Času je málo.
Neděli utekla ještě mnohem víc, ale co jsem dělala, to už se sem nehodí. Přece jen.. :D Večer jsem byla ještě čumnout v jednom bytě a odnýst fialovou orchidej a vyzkoušet podzemní parkoviště na kole. Já vim, magor no. Předtim jsem uplně zapomněla, že se zejtra píše Kontrollarbeit z němčiny a na chvíli se z toho uplně orosila, ale vážně jenom na chvíli ;-). Zpracovala jsem kus účetnictví, vyluštila osmisměrku a totálně mi padla hlava, ale naštěstí jsem to vydržela a neusnula. Zejtra bude snad pohodovej den, odpoledne se sice musim připravit na úterý, ale tak to se zmákne. Pondělky přece jenom nesmrdí tolik, jako úterky. Ale zase na úterý odpoledne mam taky jeden z příjemnejch plánů, takže i to úterý se zmákne.
Chce se mi spát a mam chuť na ananas. Nevim, proč zrovna teď přišla, ale chutě si nevybíraj. Stejně tak jako jiný "věci". Přeju brou noc a úspěšněj pracovní tejden for all:-)

Crazy Little Thing Called Love

23. dubna 2009 v 21:36 | Maude |  Blog
(jede mi v palici) Jsem dneska nějaká exhausted. Neni se čemu divit, je čtvrtek. A jestli se vám zdá, že to s tim nijak nesouvisí, tak to s tim souvisí až moc. Díky škole jsem zase taková nevyspalá, protože pracuju až do nočních hodin. Dneska tomu nebude jinak, ale zejtra se hodlám vyspat, na to vemte jed! Zejtra mě čeká poslední dvouhodinová písemka z matiky, která nám v podstatě vytvoří známku na vysvědčení, tak pro to musim ještě něco udělat. Dělala jsem průběžně, ale prostě must repeat and repeat and repeat! Ale tim, že budu psát článek na blog, tim si toho moc nezopakuju. Mno, až to dopíšu, jdu si udělat kafe a předpokládám, že tak do dvou budu ještě pracovat. Snad to k něčemu bude. Když nic jinýho, tak snad budu mít lepší svědomí, a nějak to pomůže.
Včera jsem po zimě osedlala kolo a vyrazila přes všemožný pole a potoky někam, kde jsem snad v životě nebyla. Nebo teda byla, ale rozhodně ne na kole. Bylo to fajn. Člověk měl hned lepší pocit, že jede po svejch a nehnije v buse. No a hlavně zase ten vítr ve vlasech a to, že si párkrát šlápnete, to člověka nabije energií. Přišla jsem na to, že jsem to potřebovala a že se to bude muset brzo zopakovat. Protože proč nevyužít toho, že v podstatě můžete kamkoli a bydlíte v Praze a vlastně v ní nebydlíte. Chápete? Ne, já taky ne:D, nevadí.
Dneska ve škole mi to přišlo takový mučednický. První dvě hodiny padaly hlavy a my jsme se jenom modlili, aby se šlo konečně fotit. Samozřejmě máme štěstí, takže se focení pro nepřízeň počasí odsunulo až na zejtra. No jen ať si nemyslej, že si kvůli tomu budu mejt ještě dneska hlavu! XD No nebudu samozřejmě! Další hodiny jsem tam totálně usínala a nevěděla jsem, do čeho dloubnout. Kdybych neměla papíry, pokreslila bych celou lavici. No problem. Odpočítavala jsem poslední minuty do zvonění a pak jsem odtamtud vypadla rychlostí blesku. Později se ukázalo, že jsem tak spěchat nemusela, ale radši si někde počkám, než se courat od školy a prodlévat s kouřícíma hloučkama pod školníkovejma oknama. Mno a potom jsem se vrátila na místo, kde se udály hezký věci, trochu jsme si zavzpomínali a odpoledne bylo rázem krásnější. Jen se trošku děsim zejtřka, tak se snažim myslet na jiný věci.
Děsim se ho docela dost. Každopádně se zase těšim, až zejtra odbije druhá hodina odpolední a já budu mít svatej klid. Nebo teda klid od školy, protože jinej klid mít asi nebudu, jelikož mam strašně moc věcí na zařizování (víc než sto lidí totiž:D) a ještě chci skočit k babičce. Večer se doplazim domu a asi hebánkuju (:D), i když doma bude pré, páč jdou rodiče do divadla, takže kdo ví, jestli padnu a nebo jestli ...ne:D. Dilema jako prase.
Mno, a když už tu tak plánuju, tak co mě čeká o víkendu? To byste rádi věděli, co? No nejste sami, ani já to nevim. Nebo teda zhruba tušim, máme mít kapelní zkoušku na chatě ve dvou třetinách - s Michalem, páč Marry má nějaký svoje záležitosti, tak ať si je vyřídí a pak snad bude čas:D. Jsem naivní? Nemyslim si XD. Jo a pak asi už konečně padnu, protože mi byl zadán rodičema úkol, kterej musim na chatě vykonat, i když teda asi budu potřebovat help, jelikož to rozhodně neni práce pro jednoho. Chudák Michal, ještě neví, co ho čeká:D (brekeke!). No ale tak jako mohla jsem s tim počítat, že něco ode mě za tu sežranou energii budou chtít. Díky našemu zimnímu vytápění .. zkrátka nepřekvapilo mi to.
Už mi zase puká hlava. Jdu si udělat kafe. Snad pomůže. A letim na matiku. Mějte se a držte mi .. co chcete;-)

Yellow Sun, Nemo

21. dubna 2009 v 20:44 | Maude |  Oblíbené
Nemo jsou pořádná kapela. Živý vystoupení nemaj chybu, jsou nabitý energií, nic tomu nechybí, šťáva z toho přímo stříká. Jamesův projev a robotickej tanec, ostrý kytarový riffy, do toho trochu experimentace .. Mam je ráda, je to něco specifickýho. Těžko sem vybrat nejlepší song, každopádně když v totálně přecpanym Roxy spustí refrén k Yellow Sun, všechno se otřese .. tak proto YS .. jinak Colour Of Sound, Rescue the Revolution, rpt2fade nemůžu nedoporučit XD

V elipse spí lev

21. dubna 2009 v 20:26 | Maude |  Blog
Spí tam už hodně dlouho. Dnes by chtěl konečně ven, ale nemůže, nebo snad nesmí? Je uvězněn. Stíny jeho hříchů ho pronásledují na každém kroku. Nic nepomáhá. V hlavě se mu honí několik myšenek. Není kam utéct. Chce ale vůbec někam utíkat? Slyší tlukot svého srdce. Pořád bije. Lev stále žije ...

Moc nad těma předešlejma řádkama nepřemejšlejte, to já mam jen dneska nějakou zvláštní náladu a musim přemejšlet a uvažovat. Do toho se tu snažim do hlavy nasoukat něco z EKO ze státního rozpočtu a hospodářský politiky a mam pocit, že to všechno jde mimo mě, ať dělám, co dělám. Ekonomiku střídám s matikou, která taky souvisí s elipsou. Je přeelipsováno:D. Do toho mi jede Hysteria a já začínám pomalu hysterčit, že nic neumim, ale tak ještě na to mam pár hodin. Něco mi tam utkvět musí.
Jak už jsem psala, musim pořád přemejšlet. A taky, že přemejšlim a pod tíhou těch všech myšlenek nejsem schopná se na cokoliv soustředit. Proč nejde na chvíli vypnout? Nebo aspoň přepnout myšlenky na jinej kanál? Ale jsem jako ten lev, nechci přepínat!

Jak "věhlasné" Maudě pokořilo neméně věhlasnou horu

20. dubna 2009 v 16:22 | Maude |  Fotoblog
A jakouže? No Říp přece. Znáte věhlasnější? Já teda ne. A dost mě překvapuje, že jsem se tam podívala až po jednadvaceti letech, co jsem na světě. Zároveň ale neni čeho litovat, protože takhle to bylo naprosto vyhovující.
V sobotu jsem vyrážela z domova už ráno, ale na Říp jsme se dostali až v odpoledních hodinách. Mezitim, co my jsme stoupali na onen kopec, valila se proti nám spousta lidí, a tak jsme se báli, že tam bude zalidněno. Naštěstí nebylo. Blížila se přeháňka, která se teda přeháněla nějak dlouho:D Ale zase když jdete do kopce, nepotřebujete, aby bylo třicet nad nulou a bezvětří k tomu. Takže jak řikám, vyhovující. Šli jsme lesem, vyhlíželi jsme na průběžnejch vyhlídkách a zkoumali stromy a nedokázali pochopit lidi, co jsou schopný do nich vyrejvat všemožný nápisy. Lidi, co chci, žj.
Když jsme došli nahoru, první, co jsme zahlídli byla chata se slunečníkama s Kofolou, který zrovna v tu chvíli plnili funkci deštníku. Po pár metrech dál se před náma v nadmořský vejšce 459 m objevila rotunda sv. Jíří (s poloválcovitou apsidou :D). Po venkovnim prozkoumání rotundy (měli do čtyř a my jsme se tam vyškrábali tak trochu po čtvrtý, což byl záměr..;) jsme se sápali k okýnku u chatky pro Kofolu. Muheh, objednali jsme si dva kelímky a co přišlo po tom - cena, nás trochu porazilo. 68,- Kč za točenou limonádu! "CO?!!!" XD Mnjn, vysokohorská přirážka musí bejt (i když v podstatě by ani nemusela, když tam ty majitelé maj asfaltovou cestu až k chatě, a pakliže maj povolení k vjezdu, což předpokládám, že maj, když tam provozujou živnost či co to je, tak tam maj stejně cestu a nemusí to tahat na hrbu .. no ale dneska se platí za všechno - btw je to víc než dva řádky?:D) ale stejně. Šok se nás držel dobrejch deset minut a chvíli jsme nedokázali řešit nic jinýho. Po vychutnání (a vysátí posledních zbytků zdravých buněk v mozku - ne) po vysátí posledních kapiček oné předražené koly jsme se rozhodli spustit zase dolu. Přece ale nepujdeme stejnou cestou, jakou jsme přišli. Tak jsme se ještě zastavili na jedný vyhlídce, zkoumali, kde co všechno je a pak jsme zvolili takovou jednu pošutrovanou a příkrou cestičku okolo dolu. To vám byl nápad:D. Já měla boty o dvě číšla větší, takový horalský, se zvýšenou patou, takže mi to pěkně klouzalo. Mno a to by bylo, aby se Maude nenatáhla. Mněhe, takže jsem si pěkně obatikovala pravou nohavici a šlo se dál. Za rozhovoru o domácích mazlíčcích jsme došli na pole pod horou a na péčko.
Zdálo se nám ještě brzo, takže jsme se vypravili cestou zpátky do zámecký obory ve Veltrusích (nebo -ech? it doesn't matter), prošli se a dostali tak nehoráznej hlad, že jsme museli ulupovat Studentskou pečeť a pak se jelo vstříc pizze s kuřecím masem :D That's all ;-)

Kdo by ho neznal .. Akorát jsou všechny ty fotky strašně divný, protože mi do toho pořád mrholilo a bylo pošmourno.

Další kousek skládanky za mnou

16. dubna 2009 v 18:58 | Maude |  Blog
Nebudu napínat. Mam to za sebou. Bohužel ale ještě nevim, jestli jsem to udělala nebo ne, protože teď se to bude tak měsíc všechno zase opravovat. Než se pujde k ústní, tak vám stejně neřeknou známku, jen budete vědět, jestli jste to udělali nebo ne. To mi ale stačí. Na známce zas až tak nesejde. Tam jde o ten fakt si oddychnout.. a to si bohužel pořád ještě nemůžu, protože dnes si prostě člověk nemůže bejt ničim jistej.
Ve škole už jsme měli bejt před čtvrt na osm, takže jsem šla včera spát spíš už dnes a vstávala jsem v pět. Chtěla jsem totiž ještě něco udělat, což se později stejně ukázalo jako naprosto zbytečný, ale jak řikám, štěstí přeje připraveným a není nad to, bejt připravenej žj. Zkrátka ne, že bych se nějak extra vyspala. Ještě jsem se v noci budila pořád se mi před očima ukazovali .. no všemožný věci a zálohový faktury.. který se co? No který se NEÚČTUJOU přece!!! XD Mhe, no hrůza, běs a děs a můra k tomu.
Byly tři zadání, individuální podnikatel, eseróčko a áes. Chodili jsme si losovat. První padla dvojka, druhá taky, třetí taky, čtvrtá... no a když jsem si jako pátá vylosovala taky dvojku, profesorka na mě koukala, jako že se celej svět spiknul proti ní.. včetně mě samozřejmě :D. Pak se rozesazovalo, abysme si nemohli radit a byly od sebe daleko. Mno a pak jsem to spatřila. Takový pěkně dlouhý nechuťárničky v tlustejch zelenejch deskách. Bylo tam všechno. Z anglickýho dopisu jsem chytla reklamaci, ve který jsem snad reklamovala uplně všechno, co šlo. Poškrábaný opěrky u křesel, debilní čalounění, špatnou barvu, poškození vzniklý nedostatečnym balenim, několik kusů chybělo. No, zkrátka jsem je musela trochu zpr*at, takže moje reklamace bude určitě luxusní :D Hlavně, že nám kladli na srdce, ať je to stručný. Jak asi, když v tom zadání je všechno a vy nemůžete nic vynechat. Nějak jsem to spáchala a pak jsem se vrhla na předkontace - FAV, FAP, VÚD, PPD, VPD, VBÚ, který se museli udělat dopředu, aby až se budeme přesouvat v předem stanovenou hodinu do učebny k pc, tak abysme měli hotovo. Po předkontacích jsem se vrhla do ekonomickejch příkladů. Zakladatelskej rozpočet, indexy, bod zvratu, procenta v provozech.. no, všechno, co jsem chtěla, se mi nějak vyhnulo. Takže jsem dostala náklady na cizí kapitál. Normovanou výši zásob, časovou normu, vytížení a zatížení a já nevim co všechno v procentech, korunách, nějaký tunakilometry a pak forward, což jsem teda kouzlila nehorázný věci, tak doufám, že je to dobře. A konečně taky něco, čim jsem si byla naprosto jistá. Úroky a tomu podobný věci. Byla jsem asi v polovině ekonomiky a přestala mi bavit, tak jsem se dala do účtování. Bylo 31 účetních případů, přičemž spousta z nich se ještě pojila s odepisovánim majetku, se skladní kartou, kde musíte zase propočítávat, inventární kartou, mzdovym listem a pak tam taky zachytit nějaký ostatní věci, co jsou mimo. A taky to bylo roztažený na víc řádků, takže v podstatě těch případů bylo tak 60.
V 10.45 se šlo k pc. Založila jsem si tam firmu, zaúčtovala to, co jsem měla připravený a přepsala reklamaci. Pak jsem tiskla účetní deník a letter a krátce po dvanáctý jsem se vracela do učebny na dodělání ekonomiky a doúčtování. Měla jsem hroznej hlad, tak jsem si vytáhla svou extra drobivě-křupavou celozrnou housku a parádně tam všechno podrobkovala. Dopočítala jsem ekonomiku, doúčtovala jsem a musela jsem se ještě vrhnout na hospodářskej výsledek, kde bylo strašně moc nákladovejch a výnosovejch účtů a mě to tak hrozně nebavilo sčítat. Počítala jsem základ pro daň, daň, disponibilní zisk a další kraviny v tom, pak musela ještě zaúčtovat - všechno souvisí se všim :-! a vrhla se na mzdovej list za celej listopad. Potěš řiť. Už mi nezbejvalo moc času. Ve 13.17 mělo uběhnout 5 hodin od doby, kdy jsme se na to vrhli, a já odevzdávala nějak těsně kolem 13.15, páč akorát zvonilo a vždycky v tu dobu zvoní, takže .. no a taky mam hodinky, a vidim žj:D. A to by mohlo stačit. Celou tu dobu jsem se tak nějak ani nenervovala, maximálně jsem si mohla tak akorát nadávat, ale proč by .. :D
Po takovýhle nechuťárně jsem nemohla jet dohnívat domu, tak jsem strávila příjemný odpoledne v trávě na Vyšehradě, kde mi tak trochu padla hlava a docela dobře by se tam spalo. Ale spát se má doma, takže jsem se nakonec i probrala. Svítilo mi ale dlouho na hlavu, takže když jsem jela domu, z Hlaváku jsem přecházela pěšky na Masnu a viděla věci, který tam nebyli. Respektive lidi, který tam ani bejt nemohli. Ale já jsem je viděla!:D
Teď dělám večeři, zapejkám šunkafleky a už budou asi hotový, takže to jdu vypnout. Jsem naprosto ožahnutá troubou a mam hlad, takže jestli nebudou, tak ať si mě nepřejou. Což oni si mě nepřejou, protože kdo by si moh přát někoho, jako jsem já? :D Jeez XD Kecám z hladu..

Nejzoufalejší výkřik "ááááááááááááá!!!"

15. dubna 2009 v 18:00 | Maude |  Blog
A ještě jednou pořádný "ááááá!!!!". Už zejtra. No mi z toho asi jebne normálně :D. Zejtra přichází na řadu praktická. Pět hodin budu zahlcená účetníma případama, ekonomicko-statistickejma příkladama a cizojazyčnou obchodní korespondencí. No já se asi zvencnu. Je toho tolik, že to nestačim soukat do hlavy a tam se může objevit opravdu cokoli. Pořád se ale ujišťuju, že se to snad nějak zvládne a že tam člověk nechodil nadarmo a něco mu v hlavě zustalo. No a to co mu tam nezustalo, tak to se tam snažil narvat přes velikonoce, včera a ještě dnes. Snažim se nestresovat. A docela se mi to daří. Chvílema si sice připadám naprosto bezmocná, ale pak se zase uklidnim a řeknu si, že se to nějak dá. No, doufejme. Nejvíc vyděšená jsem z toho účetnictví. Účtuje se na pc, potom normálně a potom se tam prováděj další vyfikundérní (vždycky jsem si myslela, buhví jak to neni sprostý, ale ono prej ne.. fajn, tak se to teď nemusim bát tady použít:D) výpočty. V ekonomice jakbysmet, tam na vás vybalej asi tak šest příkladů a ten jeden může mít, resp. má, vzorec dlouhej přes jednu A4 z obou stran. God bless tomu, kdo si to pamatuje..
No, tak to by bylo k zejtřku. Držte mi palce, pěsti, křídla, tlapy, pařáty, takový ty pirátský háčky, a já nevim, co všechno místo rukou můžete mít :-) a myslete na mě v dobrym. Ono to snad dopadne .. Potom si hodlám pěkně oddechnout. Ještě nevim, co ten den podniknu, ale spadne ze mě uplně ten největší kámen. I když asi půlka ho tam ještě zbyde, protože neni všem dnům konec a ještě bude ústní. Ale tak tu teď neřešim. Vlastně už bych to vůbec neměla řešit tady, protože se tim akorát nervuju, nebo spíš přinervovávám. Ještě to na mě zas tolik nedolehlo. Maude se totiž umí bavit (há há), zrovna tady dělá největšímu kingovi mezi všema kingama svatozář a potom se asi pujdu vych.. ehm, protože jsem si musela udělat strašně silný kafe, páč tady tak strašně usínám, až to neni hezký. Nebo teda usínala jsem. Už ne. Což je fajn. Ale zase si musim pořád odskakovat. Ale tak to už je better. Mno.. takže to je asi všechno, jdu zase do práce .. restinpís!

Kapelně vzato ...

14. dubna 2009 v 19:34 | Maude |  Fotoblog
Tak, aby to tu tak nehnilo, tak vám něco povim:D. Byly Velikonoce a s nima i pár dní volna. Jak jsem si je krásně užila, to vám vyprávět nebudu, protože to byste mi akorát záviděli :D. Mhe, leda víte co. Ale neměla jsem se špatně. Samozřejmě jsem se musela učit na praktickou, která mě čeká už ve čtvrtek, ale stěžovat si nebudu. Nejdřív jsem si totiž pořádně užila ve čtvrtek na koncertě (o čemž se ještě hodlám zmínit) a pak jsem v pátek od deseti od rána běsnila zase ve zkušebně. Marry měla foťák, takže jsme museli něco málo zachytit. I když jsme toho asi zrovna moc neudělali, jak jsme si plánovali, stejně jsme se dobře odreagovali, došli na "procházku", zahráli si a udělali si oběd. Kam se hrabe Děděk.. :D A zase to tak nehorázně uteklo a my se museli vrátit do reality ..

Tak tady už jsou již zmíněný photos (btw nutnost kliknout na odkaz "celý článek" - a timhle nenarážim na vůbec nic.. :D)

.. máme rádi kytičky a taky bych ráda věděla, proč jsem tak nízko :D

Black Hole Sun, Soundgarden

8. dubna 2009 v 20:58 | Maude |  Oblíbené
Legendární věc, která nemůže chybět. Ten klip je teda mimořádně šílenej :D, ale hodí se ..


"Peníze nám pomáhají vytvářet vnější svobodu. Tu vnitřní si musí ale každý vybudovat sám."

8. dubna 2009 v 17:56 | Maude |  Blog
To jest moje téma z dneška. Úvaha. Mam to za sebou. Fakt jsem se toho nějak extra neobávala a nechala tomu volnej průběh. Prostě si něco vyberu a něco napíšu. Proč se z toho stresovat? Nevidim důvod. A tak jsem se nestresovala a šla si v pohodičce napsat čtyři stránky slohovky. Bylo to celkem příjemný. Profesoři kolem se mi zdáli extrémně hodný a přívětivý, takže se pracovalo jedna báseň. Venku bylo příjemně a v učebně to taky nebylo nejhorší. Pohoda prostě.
Dorazila jsem domu poměrně brzo, ale co jsem udělala potom, to vám radši nebudu vyprávět XD Barbarský to čin.. (šla jsem si lehnout :D) Teda krom toho, že jsem si ošetřila sedřený nohy, který jsem si zničila včera při "běhání" sem a tam Stromovkou. Mnjn, přiznávám, byla to moje chyba. Ale rozhodně to bylo fajn. A nějaký debilní sedřený nohy za to stojí. I když se mi pak dneska těžko vkládaly do lodiček, ve kterejch jsem samozřejmě luxusně ve škole na chodbě uklouzla cestou na WC ještě před písemkou :D Bhe, komický samo o sobě - Maude v lodičkách ...
Inu (šílený to word), tak to prostě všechno bylo. Krom mého tématu tam byla taky charakteristika, opět podle citátu, nad kterou jsem zezačátku hodně uvažovala a už to vypadalo, že si jí vyberu. Potom novinovej článek o předsednictví EU, vypravování o poučení z chyb nebo jak a volnej slohovej útvar o rozmáhajícím se násilí. Tak a já už nějak nemam, co bych dodala.
Teď mam prázdniny. Hurá. Oni ale zase neskutečně rychle utečou a příští týden ve čtvrtek mě čeká texaský masakr motorovou pilou - praktická maturitní zkouška z účetnictví, ekonomiky&statistiky plus ještě cizojazyčnej obchodní dopis. Nedočkavostí nemůžu dospat. To bude náročný. Alespoň, že máme těch pár dní. I když teda potřebuju i nějakou jinou činnost, než jenom sedět, počítat, účtovat, překládat a dementnět. Takže je určitě zaručená nějaká kapelní zkouška, vyřádění se kdesi a pak se uvidí, co mě ještě čeká .. :-) Svoboda je totiž i v tom umět žít :P (A já už mam dneska pěkně bolavou hlavu z těch všech chytrejch keců, kterejma jsem naplanila čtyři stránky) Bye and TSJSNRTBXD

Nikdy to nebylo blíž

7. dubna 2009 v 15:34 | Maude |  Blog
Už je to tady! Zejtra mě čeká písemná maturitní zkouška z češtiny = slohovka. Jsem na to docela zvědavá. Jaký budou témata a tak. Co jsem slyšela od ostatních, co už to maj pár dní za sebou, tak musim teda říct, že v nějakejch případech bych si docela nevěděla rady. Ale tak vždycky se tam něco napíše. Doufám.
Začínám bejt mírně nervozní. I když mě překvapuje, že zatímco se jiný ve třídě nervujou už asi tak tejden, já jsem celkem vklidu. Možná jsem přece jenom až nezvykle klidná, ale neměla bych bejt? Nevim. Doufám ve zdárný konec. Teď jak tu ale o tom tak píšu, tak mi začíná bejt mírně špatně. Ale třeba to neni tim. Nevim. Je víc faktorů, ze kterejch mam pořád takovej zvláštní pocit a to i když se na to těšim. Mívám takovej nervní pocit i když jdu třeba na nějakej dlouho očekávanej koncert. To si vždycky řikám, co všechno jsem zapomněla apod. Asi všechny věci moc rozmejšlim a bojim se, že plán nevyjde. Těžko říct. Teď ale nic neplánuju. Krom toho, že si tu chystám pravidla českýho pravopisu a propisky, se kterejma se mi bude dobře psát. XD Do toho mi jede The Negative Sex from IAMX a co víc chtít že jo..
Ještěže jdu večer ven, za prvý je venku hezky a za druhý bych asi nevydržela sedět doma na zadku, protože to bych se asi zbláznila. Kór když jsem doma sama a nutí mě to přemejšlet. Ale asi to bude chtít pivo nebo něco takovýho .. myslim na něj totiž už od rána. A že mě znáte, že vůbec nepiju, tak teď mam nehoráznou "chuť" XD Zároveň si jsem ale schopná zpívat taky už od rána Feeling Good a dodává mi to pocit pohody. No jo, Muse, to je prostě ..<3

Na Okoř je cesta jako žádná ze sta ... bla bla bla:D

4. dubna 2009 v 21:23 | Maude |  Fotoblog
Hezký počasí ve mně vyvolává touhu po nějakym zážitku. Kapelně jsme se rozhodli udělat nějakej trip a konečnej verdikt padnul zrovna na Okoř. Už ani nevim proč, možná že je to jenom kousek za Prahou. Nevim, každopádně je to pěkný místo. Nakonec ale cestou roubenou stromama sotva pletli nohama jenom dvě třetiny kapely. Marry už měla na sobotu plán, ale nám s Michalem se nechtělo zustávat doma, a tak se jelo. Původně jsme chtěli vyjet nějak ráno, ale vzhledem k tomu, že jsme včera absolvovali několikahodinový "nahrávání" ve zkušebně a potom jsme ještě běsnili na Chodově v "parku", tak se to všechno nějak posunulo. Nevadí. Na hrad jsme dojeli, udělali jsme mega procházku (ona mega asi nebyla, ale zdála se mi.. asi to bylo tim vedrem) okolím, lesem, polem a tak dál. A pak jsme taky sestoupili do podhradí, kde byla taková minipouť a kde jsme neodolali heliovejm balonkům a perníkovejm srdcím a zakoupili jsme si bílýho červa, kterýho mi pak bylo líto nechat vyfouknutýho, takže poputuje do zkušebny a bude nám to tam krásně červit (zdobit) a vybrali si nějaký to srdce. Byli jsme docela zdementnělý z horka, i když jsme si cestou pořád polejvali hlavy jemně perlivou Dobrou vodou, nebo co to bylo... Náš vejlet jsme završili zpěvem Na okoř je cesta s heliovejma hlasama, dementněli dál a cestou do Prahy jsme potkali zase pár divnejch objektů a bylo to mno.. Takže tak! Dobrej vejlet :-)

Mno a tady máte nějakou ochutnávku z fotek.. (vrátila jsem se zase k popiskům nad obrázek..:D, kdyby někomu nedocházelo.. :D)
Okoř v celé své kráse

Krůta všechno jistí

1. dubna 2009 v 16:03 | Maude |  Blog
Tak nevim, zdá se mi, že sem poslední dobou nemůžu vůbec nic psát. Nebo spíš nechci sem nic psát. Pakliže se tu nechci rozepisovat o školních dnech a mym soukromí. Dneska ale přišel čas umístit sem zase jeden z mejch duchaplnejch příspěvků, aby se neřeklo.. Ono se stejně řekne, ale to už mi může bejt jedno. Takže to shrnu. Ve škole pořád stejný, napětí .. i když už mě to ani tak nenervuje, jsem smířená, abych taky nebyla, když už je to přesně za tejden a pak za další tejden a den a potom měsíc a pic! Zdá se mi, že je to na nějak moc etap a že toho je nějak moc. No, ale s tim už se teď asi jen těžko něco udělá.. Všude mam modřiny, který mi postupně mizí. A já bych docela ráda věděla, od čeho jako jsou. Největší záhadou je pro mě modřina na konci prsteníčku, která se objevila ze soboty na neděli. To si jako jen tak v noci řekla, "jo, tak teď se objevim" nebo co? Zvláštní je to :D Ostatní mi jsou až moc jasný, ale tohle je takový záhadný, že by se o tom dala napsat knížka. Na to teď ale nemam čas. Dneska jsem si řekla, že se naučim Organizace a že dodělám všechny dopisy na angličtinu. Tak to jsem na sebe docela zvědavá, jak to všechno stihnu. Možná bych mohla míň kecat o modřinách a bylo by to. Jenže vám by se chtělo přijít ze školy a hned se pouštět do učení? Něco mi řiká, že ani za to nejhnědší! Kór když jsem měla takovej internetovej deficit trochu.. Honí mě strašná mlsná dneska. Mam furt na něco chuť. Mhe, to je špatný, ale s tim nic nenaděláte, takže nezbejvá nic jinýho, než tu chuť nějak ukojit. Takže až vám řeknu všechno, co mam na srdci (mno, to vám stejně neřeknu, protože je vám do toho h****!:D), takže spíš až vám řeknu to něco málo, tak jdu kuchnout pomeranč. Ten o tom zatim neví, tak mu to neřikejte, rád utíká.. Je středa, což víte a což taky znamená, že je zejtra čtvrtek a pak pátek. Já sice nějak ještě nevim, co se bude dít, ale všechno jistí krůta (a já se na ní fakt těšim.. a jíst jí nebudu, to si nemyslete..:D). Takže asi tak. To je totiž záruka nenudnýho víkendu, kdybyste náhodou nevěděli. Krom práce a krůty mě taky čeká asi zřejmě evidentně zkušebna, která taky přijde vhod a taky zaručuje, že se bude něco dít a že doma nebudu muset u učení hnít. To sice budu stejně, ale jako že aspoň budu trochu popostrčená časem a to se pak víc stihne. Mno, a tak to už by mohlo bejt hotovo ne? Fakt mam strašnou chuť na ten pomenááč!
Jo, a ještě něco, na to, že je dneska Apríl, tak je nějaký "sucho" teda.. :D Ještě jsem neslyšela nic vtipnýho. Divný..