Srpen 2009

Badaboomba! Našel se drobek na druhym schodě..

30. srpna 2009 v 22:58 | Maude |  Blog
..a já jsem byla odhalena (a ještě k tomu všemu se vyžívám v citoslovcích). Jako by to nemohlo upadnout někomu jinýmu. Jelikož já jsem s těma schodama neměla nic společnýho, ale tim se nebudu zabejvat:D. To jen abyste věděli.

Víkend proběhl v uklízecím rytmu (jak já to miluju), ale zase jsem s tim všim pohnula. Taky jsem se v pátek večer prošla Xaverovskym hájem a zaútočili na mě hmyzové. Jak já je nesnášim. Takže mě teďka všechno svědí a ani drbat se to nesmí. Hm, kdo vymyslel alergii na komáry???!

Místo jednoho portrétu se ukázalo, že mam rozpracovaný hned tři. Docela by mě zajímalo, jak je to možný. Kterej teď dodělat dřív? Jenže já jsem si včera nemohla pomoct, když mě chytla tvořivá a já jsem tu měla pré. Little bit foxy. Mimo to jsem se taky přisála k obrazovce a promítla si a vychutnala dva díly Doctor Who:P Ano, nějak mě to pohltilo. Což je možná divný, vzhledem k tomu, že se jedná o sci-fi seriál a takový typy já nesnášim. Jenže tohle je tak trochu jiný, a tak jsem dneska shlídla další:D. Muhehe, to je ale na samostatnej článek (coming soon).

Zejtra jdu s Běsem ráno plavat. A teď, a ani za hodinu, dokonce ani za dvě, nemam v plánu jít spát, takže jsem zvědavá, kdo mě ráno dostane z postele. Každopádně se těšim, už jsme v bazénu nebyli dlouho. My hříšníci (nebo malověrní:D). A pak by to taky chtělo nějakej ten bouuling a kulečník - to je asi dopředu, ale tak aby Marry věděla, co jí čeká. Vyžadujeme totiž její přítomnost. No, tak ať se to dozví hned.. xD, lepší než potom.

Jdu si namatlat něco chladivýho na kotník a dám se do kreslení jinak neusnu. Vám ale přeju dobrou noc :-)

Skotský skot, TARDIS a ...Glasgow

30. srpna 2009 v 20:22 | Maude |  Fotoblog
by sk8nooky
(no a měl by to bejt part 3, ale copak to můžu dát do článku "Střepy z Anglie", když je to Skotsko?:P To bych si v životě nedovolila:)


Bingle bongle dingle dangle yickety do yickety dah ping pong lippy tappy too tah

27. srpna 2009 v 20:58 | Maude |  Blog
Dneska jsem si udělala výlet do Teplic. Vstávala jsem zase jednou nechutně brzo. Všude byla mlha a na dálnici nebylo vidět ani na krok. Kolem Neratovic smrděli "hroši" a dál pak hov.. exkrementy. A včera jsem šla spát nechutně pozdě. Příčinou byla moje knížka od který se nemůžu odtrhnout a kvůli který stagnujou jiný věci. Tim se tady ale chlubit nebudu. Náhodou se to snažim stíhat všechno, co jsem chtěla. I když na prvním místě ty nejpříjemnější věci. A když se vám chce psát, tak prostě musíte psát!

Čtrnáctýho září je termín s velkym T. Nejenom že nastupuju do nový školy, ale taky vychází The Resistance. Nová deska od Muse, ze který jsem měla to štěstí (asi jako každej normální Herkules) slyšet dva songy. Nemůžu se netěšit. I když z tý školy mam přece jenom obavy (náznaky sociální fobie, že by?). Zatim nevim, do čeho jdu, ale já se s tim nějak poperu.

Někdo mě tady na blogu sleduje a já nevim, kdo to je:D. A hrozně ráda bych to věděla (jsem neskutečně zvědavá, ale co s tim uděláte). Nicméně když sem někdo lozí několikrát za den a já ho neznám, to je podezřele měkký nebo neni? Takže .. tak.

Zejtra večer bych ráda někam ven. Nechce se mi sedět na zadku. Dneska jsem měla možnost jít s Marry na její jaming, ale bohužel bych to jaksi vzhledem k okolnostem nestihla. Tak uvidíme, jestli na mě bude mít čas Anwi nebo někdo jinej. Každopádně v pondělí jsme s Anwi měli namířeno do Starbucks na kafe a opět k tomu nedošlo. Jako kdysi s někym (s Marry?). Jsem vždycky odhodlaná si tam to kafe koupit, ale pak přijdu k tabuli s cenama a málem mě vomejou:D No ale někdy to tam prostě ochutnat musíme. Měli by zavřít Berta, ať k němu nechodíme na ledový a to ze Starbucksu si prostě musíme koupit. Protože to ledový asi za patnáct korun, i když se to nezdá, je dost velkej konkurent:D (to řiká ten největší znalec, co kafe ze Starbucksu nikdy neochutnal xD).

Rozpadaj se mi moje oblíbený kecky, a tak jsem se rozhodla investovat konečně jednou do conversek a ani za velký hnědý nemůžu najít ty, co chci. No je to možný? Přitom jsou jednobarevný. Ale ne, naše íšopy musej bejt zavalený takovejma těma přeplácaně divnejma. Divný :-( Že bych pověřila jednu nejmenovanou osobu v Anglii? Nebo se přemůžu a koupim jiný? NE! Nepřemůžu!!!! :D (Hlavně, že mam jasno) Btw připomíná mi to důvěrně známej název článku.. nikde nic nemaj a nikdo nic neví:D (Jak dobrý je bejt zasvěcenej zase, co?:D)

A ještě něco.. nebo ne, to zase někdy příště .. bye

Střepy z Anglie, part 2 - London

25. srpna 2009 v 22:57 | Maude |  Fotoblog
by sk8nooky

(Už se tam těšim:D, sice asi sto let, ale stejně pořád doufám, že se tam dostanu ..:))

Okamžiky končících prázdnin

25. srpna 2009 v 21:58 | Maude |  Fotoblog
Vyšší Brod. Českokrumlovská zákoutí. Lipno. Nakupeně nakupenej mrak. Chlapec, co jsem mu slíbila, že bude na internetu, skočil z mostu do vody tak rychle, že tady stejně nebude (Mnojo, dvakrát měř, jednou řež, že ano:D). Rožmberk. Maude taky musela vlízt párkrát před objektiv, aby se vědělo, že tam byla. Kusy Rakouska. Čertova stěna zespod (jestlipak si Marry ještě pamatuje..zhruba tak 7 years ago:D) i zezhora. A další ..

Alarm, Alarm in meiner Stadt

23. srpna 2009 v 20:44 | Maude |  Blog
Tak jsem zase tady. Vrátila jsem se sice zpátky, ale celej den mi praská hlava, tak jenom čekám, kdy se jí to konečně povede. Takže jsem neudělala nic zvláštního a ani mě nebaví tady sedět, což zavání vážností situace. Měla jsem se dobře .. a koho to zajímá?:D Hodim sem (zítra nebo pozítří) zase nějakou tu fotku, na podrobnější vyprávění nemam chuť ani čas:).

Jsem přehoubovaná, přesluněná a překoupaná (ne, to nejsem, vodní plochy a koupání v nich mě nikdy neomrzí:P), přepamátkovaná .. no ale je mi dobře, až na tu hlavu teda a až na ten detail, že je tolik kolik je, nebo spíš kolikátýho je. S tim budu bojovat pořád.

Btw já to sem prostě musim dát. Vzhledem k tomu, že jsem zase byla kousek od hranic s Rakouskem, dostalo se mi německý MTV, díky který jsem objevila tuhle kapelu (Auletta). Já nevim, zaujalo mě to (a třeba jsem se zbláznila). Je to něco mezi The Kooks a Franz Ferdinand, nebo teda tak to slyšim já. Akorát to má háček. Je to zpíváno v němčině, což asi spousta lidí neskousne (Což jsem si o sobě myslela taky, protože se mi to nikdy nelíbilo. Jenže teď mam k tomu jazyku přece jen trochu jinej vztah než jsem měla ještě tak před třema měsícema.. zvláštní.), ale docela se mi to líbí (nemůžete jinak, když je vám to denně vtloukáváno do hlavy). No posuďte sami - už neposoudíte, protože to někdo smazal!!:-/. (Moje bejvalý němčinářky by měly zajisté radost:D)

Tak.. a já nevim, co bych tak řekla ještě. Fakt mi neprospívá čumět do obrazovky. Zejtra se chystám jít provětrat s Anwi a na kafe, a pak bych měla ještě zkontaktovat asi další tři lidi, se kterejma to setkání taky hoří. Nebo čtyři? To se ještě uvidí. Ale je potřeba běsnit, dokud se dá. Než to všechno vypukne ...

Uprising

14. srpna 2009 v 21:55 | Maude |  Blog
Nechtějte vidět muj pokoj. Vzpoura bordelu:D. On to teda neni bordel, ale pořád se mi nedaří se konečně přestěhovat. Zbejvá mi poslední krabice (ze tří) a ještě něco, co nevim, kam dát. Možná to vyhodim. Těžký rozhodování. Uvidíme. Každopádně už mě dneska ta detektivka nezdržovala, včera jsem totiž četla až do půl čtvrtý do rána. Nešlo se odtrhnout. Takže Vražda na faře vyřešena.

Ještě musim balit. Zejtra ráno jedu směr Lipno, jak už jsem psala. A tak se loučim teda:-). Do balení se mi jako vždycky nechce.. Nacházim totiž spoustu dalších činností, do kterejch začínám mít chuť v takovejhle situacích. Mam rozpracovanou Ditu (portrét) a zase mě chytla knížka, na který jsem nepracovala už dlouho.

Poslouchám dva nový songy z musařský chystaný desky a vypadává mi internet, což mě deprimuje, protože čekám zbytečně půl hodiny, až se mi otevře okno, který se nakonec vlastně stejně neotevře. (A teď si je ten net vypadlej už dvacet minut a vůbec mu to nevadí!!!)

Čas utíká a já se těšim na Běsa:-P, na druhou stranu nechci, aby ten čas utíkal, protože přijde i září (a nemusim nikomu vysvětlovat, co se děje v září). Opět svádim boj. No ale ať si září přichází, já se těšim na Běsa a to je důležitější .. :D Mějte se pěkně!

Střepy z Anglie, part 1 - Bristol

14. srpna 2009 v 15:08 | Maude |  Fotoblog
Všechny fotky by sk8nooky (my sister), která má to štěstí pobývat rok v mé oblíbené zemi:P. A podle mě je škoda těch mraků fotek, co udělala, nevyužít (vzhledem k tomu, že nemá žádnej blog, dostala jsem dokonce svolení). Mam to "místo" opravdu ráda už hodně dlouho a i když mi to letos zase nevyšlo (vyšly mi jiný věci:-)), někdy příště to určitě vyjde..

Change, everything you are and everything you were

13. srpna 2009 v 23:54 | Maude |  Blog
Tak jsem to vzala doslova. Nezměnila jsem teda všechno, jen jsem měla chuť na malou blogovou úpravu. Poslední dobou jsem chodila na počítač jen kvůli mailu, občasnýmu článku tady nebo mimořádně na icq (i když někdo má pořád pocit, že u pc sedim každou chvilku a to evidentně i v případě, když tam sedí ten někdo sám:D nebo já nevim:D). Chtělo to tu hnít dýl a trochu se v tom prohrabat. No a takhle to dopadlo. Občas to prostě chce novej ksicht, nebo aspoň trochu pozměnit ten starej, aby se ten starej nestával ještě staršim a okoukanějšim :D. Já mam zase kecavou. To je jedno. A tak jsem se inspirovala zase tim, co se mi líbí a co mi něco řiká (vystihuje). Nesnesla bych totiž tady jen nějakou, byť hezkou, uměle vytvořenou fotku bez významu, nebo teda bez významu pro mě, která se mnou nemá nic společnýho. A tak jsem si vypůjčila medvídky. Pro někoho možná náznak dětinskosti (ale kdo řiká, že nejsem:P) a jinej nechápe (a omlouvám se, že zatracuju ty, kteří chápou..:D, ale nezatracuju, jen nemá smysl k nim promlouvat, když chápou žejo). Bude vám muset stačit, když řeknu Muse. To už je dostatečně související věc, no nebo ne?:D A navíc má to víc významů, ale tak na to si přijděte sami, pokud chcete ;-)

(Taky jsem upravila všechny moje infa, aby byly aktuální, protože neaktuálnost já nesnášim.. a že bylo co upravovat.. a některejm kecům jsem fakt skoro nevěřila)

Včera jsem strávila příjemný odpoledne v Praze. Taková čumovo-nákupní procházka, ze který jsem si přinesla jedovatej lak na nehty a během ní se stačila zamilovat do jedný tašky. Byla bych si jí koupila, ale pak se moje já začlo hádat s druhym já a to, co na tu tašku nemělo, vyhrálo :D. Ta moje dosavadní je už sice v dost dezolátnim stavu, asi stokrát zašívaná a už si o to řiká zase, ale já nemam to srdce ji odložit. No uvidíme časem. Už řešim kraviny jako každej druhej co? No ne, to jsem se nechala unýst a někomu to říct musim. Při cestě domu jsem ve vlaku jela s nějakym divnym technařem, co na technaře vůbec nevypadal a pořád mi zkoumal tenisky. By mě docela zajímalo, co na nich viděl. Smůla, než mi je stačil sebrat, tak jsem vystoupila. Muhahaha!!!!

Dneska jsem hnila doma, kde jsem měla práci v podobě vyklízení krabic do skříní, ale jde to hodně pomalu. Pořád se mi do toho nechce (a navíc mam rozečtenou detektivku, která je napínavá a nemůžu se od ní odtrhnout), ale zejtra už zbejvá poslední den, v sobotu totiž odjíždim. Střídáme se s Běsem u Lipna. Je to běs, no nebo ne?:D Takže s tim vystěhovávánim musim pohnout zejtra. Jsem na sebe zvědavá, ta detektivka je fakt skvělá!

A najednou zase píše, až se z ní kouří

8. srpna 2009 v 14:57 | Maude |  Blog
No já nevim. Jede mi tady Black Burning Heart a musim se smát. Nevim, jestli je to smání jako smání, a nebo spíš usmívání, ale spíš smání jako smání, protože stačí si uvědomit, že se tlemim tomu, čemu se tlemim a nejde to utnout. A taky mam zase takovou chuť jednou psát o ho*ně. Ono to bude tim, že jsem doma .. po dlouhý době doma sama a dlouho a neni tady do čeho dloubnout. Teda dloubnout tady je do čeho. Dneska mě čeká převlíct povlečení, vyluxovat, umejt koupelnu a umejt si konečně ty boty z fotky viz níže:D, ale nechce se mi do toho. A neznám nikoho, komu by se do tohodle všeho chtělo. A ještě mi večer přivezou další kus ke skříni. Jestli si ale snad někdo myslí, že se dám do přerovnávání, tak to je na omylu. To se mi nebude chtít už vůbec! Nezavání to tady trochu leností? No nezavání! To vám řikám rovnou. Takže jestli se vám to zdá, tak se vám to zdá. Nejsem totiž dneska v nějakym takovym příhodnym stavu pro práci. I když teda někdo neni nikdy žj. No ale přece jenom, někdy mi to vadí míň, resp. nevadí, protože prostě udělat se to musí. Ale dneska je to divný, protože mi je divně. Za to můžou takový ty chlapíci se štětkou a červenou barvou :P Šmejdi jsou to!

Abyste si ale nemysleli, že tu jenom sedim a přemejšlim, jak se mi do toho či onoho nechce, tak to se mnou zas tak hrozný neni. Důkladně jsem se totiž zamyslela nad nějakejma věcma do nejbližšího budoucna a vypadá to všechno dobře. Je tady totiž nějaká chuť, příval novejch nápadů a navíc .. čas. Teď mě totiž čeká tejden sezení doma, přičemž teda doufám, že pořád tu sedět taky nebudu, ale chápete, co tim myslim. Takovej čas pro sebe. I když to zní taky divně, protože já jsem ráda, když ten čas neni, nebo spíš když ho někde trávim, ale ono mi ani neuškodí, když tu jakoby bude. V záloze. (Miluju svou vyjadřovací schopnost, kterou nechápu ani já sama:D)

Před chvíli jsem se pustila (dokud doma nikdo neni) do mejch kapelních záležitostí, který mi zrovna včera na zkoušce moc nešly. Ale tak nikdo neřiká, že nikdy nepujdou, no nebo snad ne? Možná že tim, jak nešly, tim víc ho ("člověk někdy řiká člověk a myslí tim sám sebe") to nakopává, aby se snažil a aby se do toho opravdu pořádně položil a pustil. Prozkoumal úskalí toho všeho a už nikdy nedocházelo ("ke zhoubnému prorůstání":D) k opakovanýmu chybování. Tak. No to jen tak, že prostě jsem dostala takovej druhej dech. Nebo spíš mi byl vdechnut a rozhodně ne nadarmo, tak se ho snažim využít. Každopádně blíží se třetí hodina odpolední a já bych se měla pustit do práce domácí, protože mi to nějakej ten čas zabere a až se sem všichni vrátí, chci mít hotovo. Což bych teda i měla mít .. Znáte to. A já mam ze sebe radost. Už jenom kvůli tomuhle "oho*nělýmu" článku, chybělo mi to:D!

Ten kůň tam pořád stojí, ale kos už je pryč..

6. srpna 2009 v 22:46 | Maude |  Fotoblog
Vážně jsme jeli jen na dva dny a půl.. :D
Kdo umí, ten si pochutná .. A my umíme. všechno by my, Běsové.

Tamhle je kůň!

6. srpna 2009 v 21:27 | Maude |  Blog
Kde? - Vidíte kosa? - Už ani toho kosa nevidim! - A vidíte koně? - Jo. - Tak nad nim! DNC :D

Táákže, Maude je zase jednou doma a sedí u pc. Sice by nemusela, ale má prostě chuť si tu chvíli zase pobejt a trochu si zapsat. Navíc je večer, takže to tolik nevadí, že tu sedim. A jestli se snad najde někdo, komu to vadí, tak ať mi to kouká říct :D. A nebo víte co, radši ne, nechci to vědět. Ale kdybyste snad měli potřebu přece jenom mi to sdělit, taky to zvládnu ..:D

Včera večer jsem se vrátila ze třídenního pobytu .. (nevim, jak mam nazvat to místo, protože vlastně jsme odtamtud jezdili všude možně a tam jsme "jenom" přespávali, takže .. takže jak?). Tak to řekneme jinak, vrátila jsem se z rekreace :D. Až teda na to, že jsem se nerekreovala, ale běsnili jsme na plný koule. No, ale dokud je člověk mlád (já fakt melu hrozně :D), musí vyzkoušet všechno. Naše rekreace se skládala ze dvou obrovskejch vejletů a dalších doplňkovejch věcí - činností.

Všechno začlo v pondělí obrovskym nákupem v jednom nejmenovanym obchodnim centru, kde jsme se zároveň sešli. Nakoupili jsme všemožný nezbytný věci a čierny zázrak k tomu a vyrazili směr Praha-Západ. Nákup, kufr a tašky (a kytaru a boty a lano a.. to stačí ne?:D) jsme vyložili v našem přílepskym letnim sídle a vyrazili do nedaleký restaurace na jídlo. Dali jsme si hotovky, protože tam v podstatě měli jenom ty, a navíc jsme měli takovej hlad, že jsme chtěli jídlo co nejdřív. Osvěžili jsme se točenou kofolou a někdo se po jídle dorazil i medovníkem a pak jsme se úspěšně odvalili do auta a hurá domu. Doma jsme si chvíli odpočinuli a pak se tak nějak cvičilo na páteční kapelní zkoušku, četlo se, hrálo, zpívalo.. a najednou byl zase čas pustit se do večeře. Teda jako do její tvorby. Měli jsme zálusk na maso na paprikách (resp. papriky na mase xD) s pečenym bramborem a šopskej salát k tomu. Bylo to výborný. Njn, když se do toho pustěj dva Běsové společně, líp to dopadnout nemůže :P. Pochutnali jsme si, napili se vína a nějak .. večer uplynul ani neřek h****. Jednou jsme šli taky spát trochu rozumně. Což znamená krátce po půlnoci. Pamatuju si, že jsem ještě poslouchala letadla a poslouchala a pak byl konec.

Druhej den ráno jsme si dali královskou snídani. Celozrný rohlíky (s přílohou samozřejmě, ale tak to je jasný) a jogurt s čerstvými kousky ovoce:P. Potom proběhla příprava a vyrazilo se směr Brdy. Než se dostanete z mimopražskýho místa přes celou Prahu na další mimopražský místo, tak dostanete málem infarkt, jak napjatý situace se stávaj a jaký jezděj Prahou hovada, ale pak už je to dobrý. A takže se pak celkem bez problémů dojelo do Příbrami, kde jsme se chvíli zastavili u benzínky a pak si došli do Lidla pro Kaštany, abysme měli taky nějakej přísun čokoládový energie :P. Pak jsme ještě chvilku jeli a dojeli k cílovému bodu, kde jsme nechali auto, přezuli se do pevný boty (jako ne oba do jedný, ale .. :D) a vyrazili cestou lemovanou malinama do lesa. Les to byl krásnej a skoro na každym kroku houba. Takže jsme poměrně dost našli a pohroužili se do zakázaných míst a dostali se až k přehradě s budkou na vodě. Kde jsme si poseděli a naobědvali se. Nasbírali jsme nějakou tu boruvku a potom se vydali dál. Ušli jsme toho opravdu hodně a šli dál a dál. Nacházeli jsme veškerý druhy hub a pomalu a jistě nám padaly do košíku. Padalo by jich tam víc, kdyby posledních pár dnů nějaká rostla a nebyly všechny starý tak přes tejden, čtrnáct dní. Protože ty škůdci se do nich pustí a co my pak žj? Ale i tak jsme odcházeli z lesa s poměrně dobrym úlovkem, i když jsme tam toho spousta nechali. To jsem ale tak nějak přeskočila všechno. Což se mi nelíbí, protože ještě konec neni. Od přehrady jsme se pohroužili do dalších lesů a tak nějak zábava nevázla. Když už jsme lesování měli dost, rozhodli jsme se vrátit, protože nastával večer a my dostávali hlad. Jenže ta cesta, co tam měla bejt nebyla a tak jsme se dostali do močálovitejch bažin, no dobře, spíš mokřin a pak jsme zdolávali asi tři potoky a dostali se do míst, kam lidská noha nevkročila hodně dlouho. Záhadnym způsobem jsme se ocitli uplně jinde, než jsme si původně mysleli, u druhý přehrady, ale naštěstí už to byl kousek zase k autu. Tam jsme se přezuli do měkkejch tenisek, sedli si a dostavila se taková úleva...

Hlad se zdál bejt nekonečnej a tak jsme se pustili do hledání nejbližší restaurace a nakonec skončili u kuřecích prsíček s broskví a sýrem a potom se vypravili zpátky domu. Bylo něco před půl devátou a do Prahy nikdo nejel, tak se nám jelo vcelku slušně, až na Barrandově došlo k další demenci a to k takový, že jsme nevjeli do tunelu, jak jsme měli a pak jsem ještě měla takovou malou osobní demenci, kvůli který jsme nakonec zvolili cestu přes centrum, ale domu jsme se taky dostali. Což bylo fajn. Dorazili jsme ale uplně ve 100% rozložitelném stavu, mrtvý a zběsněně unavený, ale copak to šlo, jít hned spát??? Běs očistil houby a já se dala do tvorby Frappé. Se šampaňskym a při svíčkách jsme skončili v křesle a hodně dlouho si povídali .. bylo to příjemný. Sedět, nic nedělat, popíjet a prostě si jen tak povídat ..:-) Nakonec jsme se z únavy vzpamatovali a vydrželi až do čtyř do rána. Muheháček, to asi nebylo zrovna to pravý, když druhej den (sice to byl už ten samej, ale jakoby druhej, víte jak:D) jsme vstávali v sedum.

V sedum zvonil budík, ale z postele jsme se dostali až krátce po osmý. Následovala další královská snídaně. Opět celozrnej rohlík s čímsi a bílej jogurt s kilem borůvek z lesa. Opět výborný, jak jinak že. Po snídani následovalo zabalení všech věcí, protože už jsme neměli v plánu se domu (domu jako domu, ne jako domu) vracet. Kolem letiště jsme se dostali až na dálnici a pak už si to běsnili směr vytypovaný cíl. Zaparkovali jsme na parkovišti (kde jinde taky) a vyšli vstříc přírodě a jejímu střetu s člověkem. Udělali jsme zase mega výlet a kde všude jsme byli, to uvidíte na fotkách. Krásná příroda a okolí vůbec. Cestou si "ukradli" jabko u pole, který sice asi patřilo k zahradě přes cestu, ale kdo si všimne že jo? Byly sice nezralý, ale stejně mi chutnalo. Zdálo se mi docela vedro a tak když se na obloze nasunul nad nás mrak, byla jsem docela ráda. Když jsme byli tak v polovině vejletu, na chvíli jsme se usadili a poobědvali. Po posilnění byl čas sebrat všechny síly a v pár věcech se překonat a pak už se běsnilo několik hodin jenom v bahně, zimě a vlhku, ale stálo to za to. I když jsme byli totálně od bahna (bylo fakt všude), stejně to pořád stálo za to! Krátce po šestý hodině jsme se vyplazili ven, vylezli kopec a celý zabahněný to vzali zpátky k autu. Nešlo se zrovna nejlíp, protože ty kila bahna na botách a kalhotách byly těžký jako prase, ale k autu jsme to s dalšim kradenym jabkem dali. U auta proběhlo kompletní převlečení a umytí bahenních zbytků (já měla i na ksichtě :D), a vyrazili jsme domu. Tentokrát myslim naše skutečné domovy.. Jenže byl večer a víte co nás trápilo. Hlad! A tak jsme zase skončili v restauraci. Pořádně se najedli a doma jsem byla tak nějak před devátou .. rozloučila jsem se s Běsem a vlítla do koupelny. Až pak jsem si uvědomila, jak moc jsem unavená .. ale nadšená a šťastná :-)