Říjen 2010

Boys and girls of every age wouldn't you like to see something strange

31. října 2010 v 23:10 | Maude |  Blog
Come with us and you will see this our town of Halloween :) A to já nemůžu bejt pozadu. Takže kdo ste si mysleli, že se mnou dnes nic nebude, tak ste se mýlili. A to teda dost! Muhehe.

Tak abych to tak nějak shrnula. K mému velkému neštěstí se mi tentokrát nepodařilo sehnat dýni, takže jsem letos neměla co dlabat. To člověka naštve. Vám to možná přijde ujetý, ale mě se to líbí a ta vydlabaná svítící "tykva" na zaharadě mi dělá radost. Neni dýně, neni radost. Protože jsem se pro dýni vypravila snad třikrát a ani jednou se mi to nakonec nepodařilo. Grr!!!

Jenže to bych nebyla já, abych si neporadila. A tak jsem nakonec dostala dost velikou dýni keramickou. Je to fešanda a právě mi dělá radost na terase a ještě několik dní dělat radost bude, a pak za rok a pak zase:P

Musim to zaklepat, ale nachlazení se mě docela konečně už pouští. Už bylo na čase. A taky jsem kvůli tomu strávila celej víkend doma, i když jsem měla tolik plánů, že jsem si neuměla ani vybrat. Jedno byl vejlet do přírody, a druhý vejlet na příjezd chrtů z Irska. Místo toho jsem tvrdla doma. Moc mě to netěšilo, ale snad to přinese ovoce.

Konečně jsem sehnala nepromokavou lyžařskou bundu, která se mi dokonce i hodí k ostatnímu lyžařskýmu ošacení a tak se teď po Halloweenu už těšim na hory (beru to nějak hopem). Muhec, pokud se poštěstí, mohli bysme s Běsem jet po Vánocích a strávit tam i Silvestra. Určitě by to stálo za to. Uvidíme.

Dokonce jsem dneska zprovoznila mobil, takže se vrací všechno do starejch kolejí. I když -- a to jsem nezmínila -- pan kapelník mi propůjčil svůj (sic starší ale lepší než nic) fotopřístroj, tak ho teď tahám kudy chodim a nese to nějaké plody, které zveřejnim později. Dneska už mě bolej záda a nemam chuť se tu moc rozepisovat, protože zejtra brzo vstávám. Takže víkend jsem sice prohnila doma a nikde neoslavovala v kostýmu draculi s umělou krví tekoucí z koutků, ale i tak jsem přežila. I když příští rok bych si to představovala teda trochu jinak..

Mno, a v následujícím tejdnu bych ráda zašla třeba po škole zase někam na coffee nebo tak něco s mym spolubojovníkem za práva chrtů, do zkušebny s Běsátkem a třeba podnikla i něco dalšího. Teď už je to všechno. Jen nějakou tu fotku a dobrou noc!

má dýňová tykadla..muhihi.. a rozmazaný je to schválně (jako fakt, je to zákeřnější:))
maudeTak letos takhle no.. (s bleskem)
maude
a bez blesku..
maude

"mondays suck"? no, all days suck!

25. října 2010 v 12:12 | Maude |  Blog
I přesto, že jsem slíbila víc příspěvků a pilné psaní, blíží se konec měsíce a s počtem příspěvků jsem na tom jako minulej měsíc. No já prostě nevim, co dělám, ale na blog mi čas nezbejvá. Jaká to škoda. Ona stejně neni psavá nálada, a krom paměťový karty v mobilu mě začal zlobit i mobil celej, takže jedniný (fotky z mob.), na co se dalo spolehnout a dělalo tyhle příspěvky "hezčí" už taky neni. WTF?

Se zkušebnou je stále starostí a práce, i když ne tak jako na začátku, furt se najdou věci, který se musej řešit a dát se do pohybu. Záležet to jen na nás s Běsem, jsou v pohybu už dávno, jenže to neni tak jednoduchý, s lidma je od přírody domluva k velkýmu hnědýmu. Takže jsme furt závislý na několika jedincích, se kterejma je to prostě těžký. Jako kdybysme toho neměli sami dost.

Ještě ke všemu jsem nemocná jak cip. Táhne se mi to s malejma přestávka už od Rock for People (od července!!!) a už bych se toho ráda vážně zbavila. Minulej tejden to už už vypadalo, že bude klid, ale dostala jsem (asi ve škole) rýmu a světe div se, dusivej kašel je přes víkend zpět! GRR! Je to šíleně omezující v mnoha případech a člověka už to štve - nedá se nic! Nemůžu jít plavat, nemůžu jít bruslit, nemůžu jít běhat, nemůžu chodit moc venku, protože je zima a hnusně, nemůžu se plně oddávat hraní ve zkušebně a nemůžu dát ani pusu tomu, koho mam ráda. No vás by to nesralo, řekněte?!

Ale aby to tady nebylo tak pesimistický, tak přece jenom pár věcí mě těší. Jako například sobotní podvečer a večer zase jednou ve společnosti. Jako obvykle chodíme s Anwi jednou za uherák na pořádný kafe do Starbucks pokecat a postěžovat si (a vychutnat si kávu samozřejmě:D), tentokrát jsme ještě přibraly Běsa a .. no nevim, já jsem něco takovýho potřebovala. Vypnout z toho stereotypu, kterej teď prožívám (nebo se mi to zdá? dopoledne doma-oběd-odpoledne ve škole-příchod večer domu-maximálně zařizování zkušebny a příchod extra pozdě /cca o půlnoci/-počítač-spát-a tak dál) a udělat prostě něco jinak. U kafe jsme poseděli poměrně dlouho a popovídali si o všem možnym. Z kavárny jsme pak zamířili pro kukuřičný klasy do Berta pro Anwi a pak se rozloučili. S Běsem jsme pokračovali do mě vyhlídnutý restaurace, která ačkoli sídlí v centru, je cenově dostupná a hlavně tam nevařej sračky, ale normální dobrý jídla. A to je důležitý.

Tenhle tejden jdu do školy jen dnes a zítra, pak mam volno, tak doufám, že už se konečně pořádně vyléčim a budou se věci dít trochu jinak. Mam spoustu plánů a tenhle tejden je pro ně dost klíčovej, uvidíme. Prozatim snad postačí alespoň halloweenskej look:D (brzy)

a high hopes od pink floyd k tomu ♥

Pohodlně z gaučíku ve zkušebně

15. října 2010 v 22:42 | Maude |  Blog
(aneb O hovně snadno a rychle)
Maudě vás zdraví. Kdo by to byl řek, že chodim surfovat po netu do zkušebny co? Jsem nemocná, a tak nějaký to hraní je mi momentálně cizí - mam rýmu, trochu kašel (kterej se mě drží už asi měsíc) a ještě ke všemu krk, se kterym nemůžu otáčet. Komická kombinace. Ale na oběšení to ještě neni, i když .. co si budem povídat.

Dneska odpoledne jsem si konečně na chvíli odpočinula, už jsem to potřebovala. Od začátku týdne jsem žila zase jenom školou a zkušebnou a zařizovala všechny potřebný věci a chodila domu buhví kdy. Už mě to sralo. Takže teď si to sezení na gauči s notebookem na klíně můžu dovolit. Kdyby tady nehučel ten chlapec, bylo by to příjemnější, ale tak nemůžu mít všechno.

Jsem vycucaná a asi vám nemam co říct. Respektive muj momentální stav se na víc než na těhle pár řádek nezmůže, ale tak žiju. Psaní blogu v tomhle stavu asi neni zrovna to pravý, nechci mlejt nějaký bludy, a tak to prokládám prohlíženim zimních bot a spojením do Berlína. S Běsem chceme příští tejden jet. Hmm.. O víkendu si hodlám pořádně doodpočinout a zítra se možná pojedu podívat na Ruzyň na přílet dvou chrťásků, uvidíme.

Už se těšim domu. Sice tu mam net a tak mi zjevně nic nechybí, ale doma je prostě doma. Běs tady neustále ječí a křičí a prej že jakože zpívá. :D Ne, zpívá dobře, to se musí nechat, lepší se den za dnem víc a víc. I když ty jeho cvičení jsou dost náročný na poslech. Nejvíc z toho ale můžu cvičení falsetu, to je "rozkošný". Ale samozřejmě songová část je nejlepší, nejdřív Staind (těma jsem se inspirovala v dnešní hudební vsuvce) a pak Sunrise, ty přicházej na řadu teď. Tak já se jdu soustředit, nemam to totiž jednoduchý, musim to všechno totiž pak zhodnotit.. snad jste si nemysleli, že mě tu nechá v klidu sedět?:D Vy naivky!:D

Staind - So far away

Jak jsem slíbila..

10. října 2010 v 14:37 | Maude |  Blog
No dobře, tak jsem zjistila, že z fotek z botanický asi hned tak něco nebude. Moje paměťová karta v mobilu začla protestovat a nechce se mi načíst. Svině. Snad se brzy umoudří, ale už mi to dělá několik dní. Nově vyfocený fotky se mi teď ukládaj do paměti telefonu a ta to asi moc dlouho nevydrží. Nicméně teď uM&Mž fotit mobilem nemusim, rodiče jsou zpátky a s nima i foťák. Mam chuť jít ven a užívat si s foťákem v ruce posledních slunečnejch dní. Zrovna teď je tam fakt hezky.

Včera jsem byla na Světovym dni zvířat v Central parku na Pankráci (v těch končinách jsem nebyla strašně dlouho, deset let minimálně) podívat se na sraz s chrtiskama. Muhehe, to je kapitola sama pro sebe (coming soon). Proti slunci se nedalo skoro vůbec koukat, jak svítilo, vál trošku studenější vítr, ale jinak bylo velice pěkně. Stejně tak v pátek, kdy jsme s Běsátkem udělali zase tour de Počernice a na chvíli zakotvili u rybníka. Připadala jsem si chvíli skoro jako na dovolený u moře. Vítr, vlny a zápach rybiny. Bylo to neskutečně příjemný a vydržela bych tam sedět buhví jak dlouho, i když po chvíli byla zima. V parku spadáno spousta listí, kterym jsme se museli brodit .. Taky jsmeby jitulžrali šípkovou marmeládu rovnou z keře, skorokrmili koně (ta potvora se bála elektrickýho plotu a nechala se šíleně přemlouvat), ale vynahradil mi to hnědočernej kozlík, co se nechal poňuchat a byl puštěnej volně.. a vůbec, mam to tady v okolí strašně moc ráda.

A jak už jsem psala, tenhle týden mi začla škola - rozvrh je poměrně slušnej a vyučující se zdaj bejt taky, tak snad to bude všechno ok. Jenom dostat se do tý správný školní nálady po čtyřech měsících prázdnin, to je vždycky trošku složitější, ale ono to půjde.

Taky jsem byla tenhle týden několikrát ve zkušebně, i když zatim to nebyla kapelní zkouška - kvůli času chodíme odděleně. Taky to má ale přece jen něco do sebe. Ve středu jsme tam byli ale dost netradičně spolu. Běs kvůli zpěvu a já kvůli klávesám. To jsou moje nový kamarádky teďka. Možná si řikáte, že hraju na bicí a trochu se učim na kytaru a proč začínámM&M fušovat i do kláves, když zatim nic z toho neumim pořádně, jenže mě to prostě nějak chytlo a jinak to nešlo. Tak!

V době mojí blogový nečinnosti jsem sice, jak už jsem psala v některym z předchozích článků, byla skoro pořád ve zkušebně kvůli organizačním věcem, ale krom toho jsem si taky nenechala ujít Blešák na Míráku s Marry. Spojily jsme to ještě s akcí Zažít město jinak, kdy jsme se procházely ulicema Vinohrad, který jinak normálně zaplňujou auta. Nechala jsem se tam u jednoho "stánku" ostříhat, i když jsem si to musela doma dodělat (ale aspoň jsem to měla vzadu) a obě jsme si tam skoro za babku koupily naušnice z gumovejch medvídků. Jsou k sežrání. Vzhledem k tomu, že kolem poledne začlo nepříjemně pršet, skončily jsme v restauraci na výborný pizze, ze který jsem si ještě půlku přinesla domu. A byla mňamózní!

Taky jsme si s Běsátkem udělali jeden večer výlet do VP a nM&Másledující den do Teplic. Původně jsme chtěli zajít do tamějšího aquaparku, ale vzhledem k našemu zdravotnímu stavu jsme to radši odložili. Prošli se lázeňskym parkem, kolem mušle a prozkoumali další park na kopci, kde by směle mohl stát zámeček (taky že stojí, ale je z něj obchodka, jaké to zklamání). Po procházce a kuřeti na česneku se špenátem jsme naložili mojí babičku těšící se z lázní domu a vyrazilo se zase směr Praha.

No, tak to je celá moje historie. Vidíte, že jste zas tak o moc nepřišli, ale já si ty dny docela užívala. Doufám, že teď to nebude žádný zimně zašedlý nůďo a že budou následující dny stát za to. Ještě jednou bych si ráda na pár minut lehla za slunečnýho odpoledne na zahradě do trávy aniž bych se zvedla s totálně mokrou prdelí:D. Mno, jdu luxovat, tak pěknej zbytek neděle;-)

Trojská trojka

10. října 2010 v 1:20 | Maude |  Fotoblog
(Vy ste ale prasáci, co si pod pojmem "trojka" představujou buhví co, že vám neni hanba!:D)

To jsme takhle dostali (resp. Běs dostal od práce) dvě Trojský karty platící v ZOO, na Trojskym zámku a v Botanický. Měli jsme teda co dělat, abysme to do její platnosti všechno stihli. Zoologickou jsme museli vynechat, ale vzhledem k tomu, že jsme tam byli koncem března a konec května, tolik líto nám to nebylo. Na zámku jsem nebyla nikdy a v botanický už dlouho ne. Na oboje, i když to bylo v jinejch dnech, jsme měli šíleně málo času a hned po tom jsme letěli zase do zkušebny .. to bylo fakt hektický, ale rozhodně lepší než sedět doma na prdeli. Dokonce jsme to měli i s anglickym výkladem a tim se mi to zdálo ještě zajímavější.

Na tuhle fotku jsem čekala dlouho, počasí nám moc ten den nepřálo, ještě že jsme z toho všeho vybrali zámek, kde se dá kam schovat. Slunce ne a ne vysvitnou a když už, tak na malou chvíli, že to foťák nestih. Nakonec se ale opravdu poštěstilo a nehledě na ty mraky, pěkně mi osvítilo zámek.
M&M(on se mi snad připlete všude!)M&M

Dost bylo napínání

9. října 2010 v 23:48 | Maude |  Fotoblog
Tak jsem tady na to skoro měsíc nehrábla! To se mi ještě za muj blogovej život nestalo, že bych se tak dlouho nedotkla klávesnice za účelem zveřejnění článku. Možná mi ta pauza prospěla, možná ne, každopádně to nebylo úmyslně. Dělo se totiž najednou tolik věcí, který se kumulovaly a kumulovaly, až jsem to prostě nestíhala zaznamenávat. A jak toho bylo čim dál víc, nevěděla jsem, kde začít a co vynechat. Nakonec jsem si to rozmyslela - nevynechám nic!

Prázdniny skončily. Tenhle týden mi začla škola (jeden by se možná divil, že jsem si konečně našla čas na psaní článku:D), a s ní zase odeznělo pár povinností a zařizování, který mě pronásledovaly přes dobrý tři týdny a hlo se to vždy spíš k horšímu. Hm, řeč je bohužel o zkušebně. O naší nový zkušebně, o který se rozplývám o článek níž. To je taky ten největší důvod mýho blogovýho útlumu. S Běsem jsme se pustili do generálního úklidu a následnýho shánění kapel ke sdílení, tvoření a sepisovaní smluv, dohadování zkoušek apod. Trávili jsme tam opravdu každej kousek svýho volnýho času - v podstatě celý dny, a závěr? Hodně jsme se poučili, že na lidi prostě neni spoleh a člověk musí spoléhat opravdu jen a jen na sebe. Žili jsme tim v kuse tři týdny a ještě možná dýl, a místo abysme si uživali jeden druhýho (měla jsem naposled naprostý volno doma:)), museli jsme se akorát tak dohadovat. To mě neuvěřitelně ubíjelo, ale přesto nás to svym způsoběm zocelilo a se zkušebnou to přece jen nedopadlo nejhůř. Sice ne tak jako podle původních představ, ale i tak si myslim, že se nám nakonec podařilo vyjednat velmi příjemný podmínky a teď už jen tam naběhnout a hrát! (Což už jsme udělali, i když zatim jen jednotlivě..)

Hm.. a jak že to tam teď po úklidu vypadá? Krásně, přesvědčte se sami;) (Jak to vypadalo před, můžete vidět tady)
M&M
zvláště si povšimněte pečlivě vyluxovaného koberce, na to jsem fakt pyšná, jakej tam byl bordelM&M
M&M
Pravá ruka pana "Správece" :D /jako moje samozřejmě :PP/M&M
A mimochodem, nechci nic slibovat, ale teď čekejte tak trochu příspěvkovej náser;-)