(Opravdu si libuju v nečinnosti, a když pak po dlouhém blogovém odloučení hodim na blog víc jak jeden článek ve stejném dni, tiše sedíc ve tmě v křesle - mnu si ruce jako pan Burns. "Snigrsi!")

Za dveřma na terasu se hejbe bílej stín. Je jen pár centimetrů od nich. Celkem psychoidní věc, zrovna když v televizi jede mámě film s neménně psychoidní hudbou. A ona to byla jen malá nevinná bílá kočička, co se k nám přišla vysrat. Ne, dobře. Takovej závěr se k řeči o nevinný-bílý-kočičce nehodí, tak dejme tomu, že přes sklo koukala na film a nebo je to chůdě bezdomovkyně (což asi je) a hledá teplou náruč a plnou misku.

Kdybyste snad někdo chtěl, přijďte si jí odchytit (je to kočka, ta kočka!), zachráníte nervy nejednoho posedlýho zahrádkáře tady v okolí a mě v letních měsících ušetříte od nočních mur. Neni nic lepšího, než když vás u otevřenýho okna ve čtyři ráno vzbudí kočíčí řev, když se vám perou pod oknem o nějakou mršinu. Skoro si připadám jako na divokym západě, kde se pod oknem pronajatýho pokoje nad Salonem v horký noci prohánějí kojoti a perou se o zbytky poctivě tlejících se kovbojů a jejich koní, na kterejch si už v poledne, kdy to nejvíc pařilo, pochutnávalo hejno hladovejch supů.

Tak to jsem neplánovaně odbočila až k divokýmu západu. Mezi náma ("to už něco znamená":D), ani nevim, proč jsem vůbec začala psát druhej článek, nemám nic naléhavýho a zajímavýho, co bych vám chtěla sdělit. Snad jen kvůli potřebě psát. U mě je to pořád stejný (over and over), ale nestěžuju si, a nejbližší akce, na kterou se těšim, je Majáles (příští pátek). Kam se jdeme odreagovat s Marry (a evidentně tam jde ještě několik ex-spolužaček a spolužáků, ale tak ty tam stejně asi nepotkám a nějak mě to nes.. vy-víte-co), a o pár dní později druhá hostina v Červenym klobouku Lucerna Music Baru. Jestli ta bude aspoň tak dobrá jako minule, bude to fenomenální! (Proč? Protože jsem to řekla!)

Mimochodem s pohledem na stůl, kde mi stojí komínek (?) knih, si začínám (opožděne po několika dnech) uvědomovat, že jsem si toho nabrala nějak moc. Na to, že mam čas číst jen při přesunech z práce do školy a domu a naopak, jsem si nějak věřila. Holt jsem měla velký voči a ty svazky, který jsou normálně rozpůjčovaný a najednou tam byly, jsem tam nemohla nechat.

Jsem ale na dobrý cestě, dvě z nich mam přečtený, jen se mi je (tu jednu) nechce vracet, třetí rozečtenou, ale nevim, jestli dočtu, čtvrtou čtu a pátá, šestá a sedmá mi ještě zbejvají. Konkrétně již zmiňovaný (někdy v předešlym článku) Příliš mnoho svědků jsem dočetla při "velikonoční pohodě", právě čtu Pět falešných stop a už se třesu na Království bukkake. Po detektivkách trochu něco ostřejšího. Ale nejsem žádnej sexuální maniak, ten název s obsahem zas tolik nesouvisí - aspoň v to doufám.

No, blíží se zase dosti pozdní hodina, a na okno mi začínaj dopadat dešťový kapky, takže jdu ulehnout ("když prší, tak se nejlíp spí"). I když vzhledem k množství knih by se hodilo říct, jdu číst, ale nejdu. Nejsem blázen (co se vymkl kontrole, ne, ne, ne! To společnost se vymyká. Vy-my-ká!:D). Dobrou.

A když už zmiňuju to Over and over, musim si to pusit.

Tak se mi to tady trochu vymyká ("vy-my-ká!") kontrole. Rozhodně jsem si nemyslela, že budu tak zaneprázdněná, že od pátku nebudu mít čas napsat ani A. A vida, teď jsem ho napsala, no ale to se teď už nepočítá. Dneska jsem skládala jednu zkoušku a mam zase na chvíli klid. Asi čtrnáct dní, pak následuje ekologie a účetnictví na pc. Hm, a pak přijde zkouškový a pojede to všechno dohromady. Ale to je ještě daleko..

Dneska (ale i v pátek, Kentaur je mi svědkem:D) se zase potvrdilo, že ačkoli nejsem milovník lidí, tak to lidi spíš přitahuje a vyhledávaj mojí přítomnost. Zvláštní. Co? Tak zvláštní je například to, že když někde čekám v nějaký frontě na něco nebo někde prostě jenom stojim, kde nikdy nikdo neni, najednou se tam nahrne dalších sto lidí za mě - a nejlépe se ten těsně za mnou na mě úplně nalepí, jako kdybych tam vůbec nebyla - a hele, že by opět důkaz mé neviditelnosti? - a řve mi jak tur do ucha. Děs. Kdyby se mi to stalo jednou, nepřikládám tomu žádnou váhu, když se mi to ale za posledních 14 dní stalo asi pětkrát, zdá se mi to už poněkud divný. Kor když na ostatní se (ve vedlejších frontách) nikdo takhle nelepí.

Mojí neviditelnost ovšem zase vyvrací to, co se mi stalo dneska. Jednak se mě dneska pár lidí na letišti, už mimo službu, ptalo na různý informace, a já jim naprosto fundovaně odpovídala, v nejrozvětvenějších větách jako ten největší master xD - samotnou mě to překvapilo (rozumět někdy těm matlajícím cizincům, co po vás vlastně chtěj, je výkon hodný nevim čeho); a jednak jsem pak navigovala ještě dvě skupinky dalších cizinců v centru, kam maj jít, skoro jjsem si začínala myslet, že mi někdo přes noc vytetoval na čelo "i" (jako informace - pro méně chápavé xD) a já si toho ráno v zrcadle nevšimla. - Takže jsem na druhou stranu evidentně působila jakožto velice důvěryhodný zdroj informací a ten neviditelnej nemůže být, tak mi to vysvětlete.

Navíc když jsem procházela kolem jedný kavárny v centru, tak se mě nějakej nešťastník na zahrádce (opět cizinec) snažil pozvat na kafe. Cha, s takovejma mastnejma a rozcuchanejma vlasama jako jsem měla dneska, a s červenejma tvářema od spěchu, a jeho to stejně neodradilo. Divné. Chvíli jsem si myslela, že to jeho "Ahoy!", kde bylo místo "j" na konci slyšet opravdu spíš ypsilon - čehož jsem si speciálně všimla (jo, všímám si detailů), je na někoho jinýho, ale nikdo jinej kolem mě nebyl. Tak že bych byla neviditelná jen třeba pár dní v týdnu a dneska zrovna ne?

To je o neviditelnosti a viditelnosti pro dnešek vše.. (Zde je článek přerušen, jelikož Maudě už nemohlo odolat touze jít se vykoupat a umejt hlavu. Pokračování za pár minut.)

*
Jsem zničená. Docela. Trochu. (Respektive byla jsem včera, když jsem tohle večer psala, dnes už jsem odpočatá.) Předevčírem na mě dolehla pracovně-školní únava, migréna a nevolno, nedostatek spánku jsem v noci taky nedorovnala, ale jinak je mi fajn

*

Včera jsem se krátce po desátý sešla s Kentaurem na našem nádraží akorát při příjezdu vlaku ("Divil bych se, Holmesi, kdyby vám vlak ujel, ale ještě víc bych se divil, kdybyste jednou přišel několik minut předem." /nebo tak nějak/ Cha, však řikám, jsem nemocná xD), lehce jsem nestíhala, ale nakonec stihla vše.

*

Společně jsme navštívili úřad pro Prahu-Západ, příjemně mě tam překvapila úřednice, se kterou jsem měla tu čest jednat. Myslela jsem si totiž, že milý lidi se na úřadech nevyskutujou, a hle, spletla jsem se - nebo že by výjimka potvrzující pravidlo?

*

Po návštěvě úřadu jsme se vydaly hledat místo klidu, kolem Vltavy, nejdřív na Žofín, kde jsme sledovaly půjčovny šlapadel a loděk, a taky jednoho otužilce, co se do řeky vrhnul - ještě před tim si nasadil "historickou /tipuju z roku 1900 xD/ koupací čepici" - a pak dejchal, jak kdyby přeplaval kanál La Manche.

*

Když nás to přestalo bavit, přesunuly jsme se na Střeleckej ostrov, kde jsme se nejdřív uvelebily na lavičce a sledovaly kolemjdoucí, a potom jsme se přemístily na slunce do trávy jen kousek od "pláže". Neodolala jsem a po jemnym písku (jakej jsem tam rozhodně nečekala) jsem sestoupila do vody. Chvíli jsem tam po kotníky stála (zase ne moc dlouho, voda byla studená /ne tolik/ a stát tam dýl, chce se mi brzo čůrat:D), a pak se zase vrátila ke Kentaurovi na trávník.

*

Za chvíli se v nás začal ozývat hlad, a tak jsme se vypravily do naší oblíbený restaurace na oběd, kde jsme se příjemně (? xD) naplnily, a pak pokračovaly do Markse a Spencera na voňavky a krémy. Po několika minutách, pečlivě vyvoněný a namazaný jsme pokračovaly ještě do několika krámů a po Václaváku nahoru.

*

Došly jsme ještě pro nějaký tekutiny do krámu a pak na zmrzlinu, kterou jsme si slibovaly už asi měsíc, ale okolnosti byly zatim proti. Tak jsme si v Mc daly Flurryho, na kterýho jsme se hodně těšily, ale nakonec jsme tam u něj seděly a nemohly ho do sebe skoro dostat. Nějaký cizinci pod náma dělali hroznej bordel v dětskym koutku (nechápu, že někdo nezakročil dřív než za půl hodiny) a Kentaur mi svejma znalostma dokazovala, jak je připravená na maturitu:D.

*

Naše kroky pak pokračovaly ještě do knihovny, kde jsme nasávaly vůni starejch výtisků, já šla po jistejch detektivkách jak loveckej pes, ale nakonec jsem stejně ukořistila jen jednu (úplně jinou, než jsem původně chtěla, ale i tak si můžu gratulovat, že aspoň něco, co jsem ještě nečetla), a pak jsme zakotvily u časopisů, kde se Kentaur prohrabovala v kadeřnickejch inspiracích. Vydržely jsme tam poměrně dlouho.

*

Přes Staromák na Národní, a pak tramvají (ve který mi nějakej dvěstěkilovej nedočkavej debil hamtnul zubatou podrážkou na mojí "skoro" bosou nohu /měla jsem sandály/ a že by se omluvil, to ani náhodou, tak jsem si po výstupu na celou zastávku ulevila, jakej je to "kretén") na Hlavák, kde jsme sebou ještě na půlhoďky plácly do trávy a za sledování dění okolo vyčkávaly na vlak. Čas uběhl a my zase dosedly do vlaku, kterej se vzápětí hned rozjel. (Máme to prostě na háku:D)

*

Toliko naše story. Za dvě hodiny vyrážim na noční. Dnešní den jsem si příjemně odpočinula od všech běsů, zítra pokud počasí vydrží, vyrazim zase na "vejlet" s Anwi (pokud bude chtít a pokud nám to nějak časově klapne), a taky mam chuť o víkendu zase něco upíct. Mno, uvidíme. Teď pryč od pc..

*
(Všimněte si, jak je ta Vltava azurová! Fotil mobil, no, co byste nechtěli.)

A nakonec ještě malá inspirace z jednoho časopisu z knihovny, kdybyste snad nevěděli, jaký účesy právě letí a tak..

Mimochodem ještě pořád cejtim ten úžasnej kokosovej tělovej krém z MS, a to i když jsem se myla, hmm, pořád mě to nutí to čuchat, takže chvíli co chvíli strkám levý předloktí k nosu. A já si řikám, co na tomhle článku sepisuju už přes dvě hodiny..:))

je stejně jedna z nejdokonalejších písniček. Když by se mě někdo zeptal (asi nějakej ufon, protože kdo jinej by se tak blbě ptal?), co je to hudba, pustila bych mu práve SD.

Když už jsme u těch Muse. Jsem v pokušení. Už delší dobu, ale po zklamání ze zrušení koncertu Blink-182 jsem ještě ve většim pokušení než dřív. Jet na Reading Festival (popřípadě Leeds) nebo nejet? S Mírou (=musařský netový kamarád, kdyby snad někdo nevěděl, a aby nedocházelo k nějakýmu nedorozumění, tak to radši vysvětlim xD) po večerech probíráme všechny klady a zápory a už máme i spočítáno, na kolik by to vyšlo. No a proč Reading nebo Leeds? Protože tam budou Muse, což už vám zřejmě došlo, pokud nejste uplně "nedůvtipní", ale hlavně! nebudou to ledajaký Muse, který jsem mohla slyšet loni na RfP. Budou to Muse hrající jen svoje starší věci, převážně z Origin of Symmetry, no a kurva!, to je prostě lákadlo!

A když už jsme u těch festivalů. Na RfP to letos nevypadá - měla jsem to sice původně v plánu, ale pak jsem zjistila, že tak jako tam loni byl přehršel indie a brit kapel, letos tam jsou převážně kapely, který jsou třeba známý a oblíbený, stylem bych je ovšem označila "kapely pro Weku". Heh, snad mi odpustí, ale prostě mě neberou. Proto si pohrávám s myšlenkou na Sázava fest (zkusit něco novýho multikulturního), na kterej ovšem zatim nemam s kym jet, takže kdyby z vás někdo chtěl, víte kam se máte obracet.

Nuže, to bude o festivalech vše. A o mně? Nic zajímavýho. Těžký stereotyp, a tak se cestou do-práce-a-z-práce-a-do-školy-a-ze-školy ponořuju do detektivního světa, momentálně Příliš mnoho svědků (D. L. Sayers), v knižní podobě, a nebo odehrávající se v mojí hlavě. Bohužel jsem posledních pár dní byla bez inspirace, takže moje psací činnost trochu stagnovala, za to dneska se mi v autobuse už od rána bouřily v hlavě události, který jsem si musela ihned zapisovat do diáře - vždycky mě totiž nasere, když mě v dopravnim prostředku napadnou naprosto úžasný věci a já nemam možnost si to poznamenat a později si z toho pamatuju velký kulový a nebo to neumim tak hezky "podat". Dneska to ale vypadá slibně. Jo, vítej zpátky moje psací inspirace. Nerada bych tim ale odhodila na druhou kolej moje večerní kreslení. Mam rozpracováno pár celkem povedenejch věcí, který by stálo za to dokončit. Tak uvidíme.

Zejtra mě čeká práce a škola tak jako dneska a ve čtvrtek přes den mam od obojího volno. Muhehe. Už se těšim na vejlet za ozkoušením elektronickejch bicích, kterejm dám brzy domov, a pak něco po dlouhý době podniknem s Kentaurem, asi. Teď už mě ale omluvte, jdu si udělat čaj a pak se pustit do práce..

(a ten refrén, sakra! miluju písničky, u kterejch mam pocit, jako bych je už dávno znala)

Chtěla jsem tenhle článek pojmenovat "pear and bananas", ale to už by byla hrozná provokace a někteří z vás už by neunesli, že se tu zase věnuju ovoci. Cha cha. Takže jinak. Ale o ovoci se stejně zmínim (později).

Právě jsem dopekla slaný šneky (inspirace u Kentaura a Verči, nemůžu bejt pozadu ne?:D), rodiče odešli do divadla a ségra na nějakou narozeninovou oslavu, takže jsem tady osiřela a ne že by mi to nějak vadilo. Spíš naopak. Už dlouho jsem nebyla doma sama. Užívám si tu hudbu naplno a bez sluchátek (jako vždycky), píšu na blog a přitom si zpívám. (Doufám, že někdo nepřijde dřív, nerada bych, aby mě slyšel.) Za chvíli se přesunu k televizi, kde mam vyhlídnutej jeden detektivní film, tak se na něj těšim. Při tom udělám ještě jeden další plech šneků, aby je měli rodiče až se vrátí z divadla teplý (no nejsem já starostlivá "dcerka"?:D), a pak se hodlám přesunout k sobě do pokoje do detektivního světa (psát, kdyby někomu snad nedošlo).

A co se stalo od tý doby, co jsme se neviděli? Na průzkum do Seznamu jsem nakonec šla a jsem za to ráda. Bylo to příjemný zpestření všedního dne a snad jsem i trochu přispěla. Strávila jsem tam hodinu testování u počítače, a celkově si to tam při tom stačila tak nějak prohlídnout. Zajímavý místo, příjemný.

Registrovat do knihovny jsem taky šla. Mňaha, dokonce mi vyšel i muj vychcanej plán, takže dvě knížky, co jsem vrátila "za Marry" jsem si zase krásně pujčila na svou novou kartičku a mam je pěkně doma. Jsou inspirační a fakt se mi jich nechtělo tak rychle vzdávat.

Ve čtvrtek večer jsem vyrazila na noční do práce. Byla tam zase jedna z našich dobrejch "skladeb" lidí, muj oblíbenej securiťák a dokonce jsme měli kolem třetí asi hodinu volno. Před půlnocí jsme si udělali ještě hromadnej vejlet do Billy, kde jsem narazila snad na nejmilejší prodavačku:), co jsem kdy takhle v kase viděla, odnesla jsem si odtamtud zelenou hrušku a dva banány, z čehož jsem si pak ráno udělala výbornou snídani. (Ano, už je tady zase to ovoce, nemohla jsem si pomoct!)

Po noční ráno (relativně čerstvá) jsem se vydala za babičkou, kterou jsem slíbila doprovodit do zdravotnickýho zařízení, mezi tim jsem šla ještě na nákup, abych zjistila, že v obchodě maj až od osmi, tak jsem se vybavená knížkou vydala zpátky na polikliniku do čekárny, počkala na babičku, nákup jsme pak absolvovaly společně a já se mohla vydat domu. Doma jsem ulehla někdy krátce před jedenáctou hodinou, spát se mi moc nechtělo, nakonec jsem usnula, ale asi stokrát jsem se vzbudila a výsledek? Vstávala jsem někdy po třetí odpoledne uplně zlámaná, přejetá a chcíplá. Ovšem nic, co bych nezvládla že jo. Nakonec se mi podařilo jakžtakž ožít.

Večer jsem po dlouhý době viděla Marry, proběhly kadeřnické práce u ní v koupelně, poňuchala jsem si Popelku (kotě), a dobře si při střihu pokecala. Hmm, i když to byla rychlovka, líbil se mi takovej večer.

Jdu se pustit do toho dalšího plechu - a pak se přesunout do obýváku. Zase někdy.. brzy:)

Už asi hodinu "chodim" kolem blogu a řikám si "napsat či nenapsat"? Napsat rozhoduju se pak. Tak jsem zase tady. Však já vim, že se vám stejskalo;)) Tenhle týden mam takovej hodně pracovní, včera jsem byla od rána v práci a pak ve škole, dneska stejně tak a zejtra taky. Včera jsem přišla domu vycucaná - jednak kvůli neschopnosti z neděle na pondělí usnout a jednak z nezvyklosti na takovej režim. Dneska už je to ale ok. To vás ale asi stejně nezajímá - každopádně to mělo bejt jako vysvětlení, co se mnou je ..

Já vim, že dostanu zase vynadáno, že se na blogu věnuju jenom posezením, kávovejm nápojům v různejch podobách a knihovnám (pro ty, co neuměj číst mezi řádky to tak možná vypadá, ale jejich smůla:P), ale tohle prostě musim vyzdvihnout. Dneska jsem po ránu od kolegyně v práci dostala výbornej loupák politej celej v čokoládě - nom nom (přece neodmítnu že jo:D), pak jsme si k tomu o přestávce udělaly v kuchyňce kafovo-čajovej sněm a probíraly různý věci, od vztahů na pracovišti i mimo něj, po filmy, hudbu a tak podobně. A bylo to prostě takový celkově strašně příjemný a uvolňující - cejtim se tam dobře, na kolektiv si nemůžu stěžovat.

No a teď k tý knihovně. Asi mi tam vyprší výpůjční (sakra, co je to za slovo?) lhůta, takže se tam chystám jít vrátit, co mam napůjčováno (i když se mi s tim rozhodně nechce loučit - dvě knížky mi strašně přirostly k srdci) a zároveň konečně podat přihlášku a mít vlastní kartičku. Mněhe, takže to udělám asi vychcaně, že co vrátim, to si pak zase pujčim .. cha cha .. geniální. (Kdyby chtěl jít někde se mnou, hlašte se v komentářích xD /chňachá, aspoň jich budu mít víc! - dělám si řiť samozřejmě, dejte mi vědět jakymkoli prostředkem chcete/, vidim to tak na pátek odpoledne až se vyspim po noční a až si zařídim "svoje" věci /netřeba vysvětlovat, jeden ví/)

V sobotu jsem měla takovej nějakej divno-náladovej večer, a pak jsem kolem půlnoci koukala na filmy na pc. Jejich děje mi neskutečně pasovaly do nálady a taky mi jí zlepšily. (Nejenom děje, ale to nebudeme rozebírat:D) V neděli pak již zmiňovaná rodinná oslava - oběd v mexický restauraci a zakončení doma s kilem boruvkovo-banánový zmrzliny ze Světozoru. Večer jsem měla potřebu koukat na další film .. a šla spát před prací trochu později - stejně jsem nemohla usnout. A včera večer mě chytnul záchvat tvořivosti a nakreslila (a načrtala) jsem zase několik obrázků .. bych se měla pochlubit .. (btw platí u Marry ještě ten scanner?xD)

No a na konec? Venku je zase zima (i doma, táta sedí u televize v kulichu a to si nedělám prdel xD) - ale ráno jsem si při dvanácti stupních řikala, že je to ideální teplota - myslim to vážně, ovšem odpoledne se o hodně ochladilo a byl vítr, to už bylo nepříjemný. A taky ten déšť, před kterym jsem ovšem ale úspěšně asi třikrát utekla a nakonec došla domu suchou nohou. Opět geniální (s tim slovem jsem se inspirovala u jednoho egoisty, měla bych s tim přestat:D). Teď mi jedou Hurts a já jdu "detektivčit" a pak spát, dobrou.

Tohle mi posledních pár dní "jede hlavou" Sunrise Avenue - Hollywood Hills

(obzvlášť se mi tam líbí takovej jeden moment .. ale co je vám po tom že jo /zase ten schizofrenní egoista se ozývá:D/)

aneb strawberries and pineapple
(taky dobrá kombinace, ale když jsou pak kusy obojího hodně kyselý, je to moc ..)

*
V podvečer jsem se pustila do úklidu pokoje. Nejenom, že to potřeboval, ale taky na to mam čas a dokonce i síly, když nejsem chorá. Tak uklízim, za zvuků Sunshine (že by zahřívání před koncertem, na kterej se chystám za pár dní?) a pak za zvuků GD a jejich Dookie (no to je doba, co jsem to neslyšela) jsem se pustila do kompletního přerovnání šatní skříně, ze který mi to obleční už skoro vypadává - a nezdá se mi, že bych ho měla moc, třídění tísíce už nepotřebnejch papíru od těch potřebnejch (smlouvy ze zkušebny apod.) a vůbec celkovýho zútulnění mýho pokoje. Těšim se totiž, až si večer sednu do (konečně uklizenýho:D) křesla, hodim notebook na kolena a budu psát a psát (ještě si třeba zapálim svíčku nebo tak něco - i když vlastně žádnou nemam - teda krom těch dvou, co se mi zrovna zapalovat nechce xD). V podstatě uklízim i z inspiračních důvodů, čím více útulno mam, tím více nápadů v hlavě získávám. (Bhe, rým jak poleno.)

*

Mam pořád žízeň. Takže si jdu udělat nějakej dobrej čaj a krásně si s nim provonět pokoj. Baví mě to nasávat. Vlastně jsem ani nevečeřela, ale nemam hlad, jen bych pořád pila.

*

Stále mam potřebu každou minutu (no, dobře, tak často ne, ale každejch deset to bude) kontrolovat maily a pořád doufám, že mi nějakej přijde - nějakej hezkej, a nic, maximálně se dočkám nějaký reklamy na něco. A nebo předevčírem zase nějakej seznamovací. To určitě, na to mam tak náladu. Chci něco jinýho..:P

*
Přesnej plán na zejtra nemam, ale vidim to na pokračování úklidu, protože teď už mě to nebaví. Stejně mam čas. Večer možná podniknu něco s Anwi, a nebo někde něco jinýho. To se uvidí. Ale sedět doma se mi moc nechce. Chci akci. V neděli pak rodinná oslava - a vidíte, to mi připomnělo, že musim zabalit dar, to bych mohla taky udělat ještě dneska..

*
Já vážně potřebuju nějakou akci. Nějakej sraz, nějakej posez někde, popití čehosi, popovídání a tak.. nutně!

without cream on top /ach, vy zasvěcení:D/
(Na to, že je to focený jen mobilem, to neni nejhorší.)

*

Tak jsem se včera vrátila do pracovního procesu (i když jsem do práce nešla, jen do školy, ale tak rozumíme si ne?) A dneska jsem v tom pokračovala. Už druhej den mě šíleně bolí hlava, ale jsem relativně zdravá (musim zaklepat).
*
Zkušebna dnes dovyřízena, dveře nám v ní do budoucna zůstávaj otevřený, a vůbec to bylo dneska takový příjemný vyřizování. Ale stejně mě ty sídlištní lidi z okolí nepřestanou udivovat, jsou zvláštní. Některý ale i v dobrym slova smyslu - když jsem pak procházela kolem skateparku - překvapila mě ta spousta kluků na koloběžkách a bruslích na u-rampách a dalších věcech (co já vim, jak se to jmenuje), jak jsou šikovný.

*

Na příští tejden jsem pozvaná do sídla Seznamu na průzkum. Mhm.. zvažuju, ale asi tam pujdu, může to bejt zajímavá zkušenost. Zatim jsem byla jen na jednom průzkumu, když nás odchytili na Václaváku, a to snad bylo ještě na základce - jak nám chutná tyčinka 3bit a co bysme na ní změnili. Mněhe.

*

Včera dopoledne jsem si pročítala Severusův deník, a je mi jedno, že už jsem ho četla asi stokrát, můžu se k tomu vracet pořád, a stejně se furt chlámu. (Nejradši mam profesorský večírek.) Je dokonalej. (Sakra, co to tady smrdí?) Jen by si tam chlapec měl opravit "mě a mně" a bylo by to dokonalé, asi to před lety neuměl, ale teď už jistě ví, jak se to píše. No nemam pravdu? A taky by to chtělo nějakou aktualizaci, tak se koukej činit!

*

Inu (?) to bude pro dnešek vše. Pokud mi nepukne hlava, pustim si asi nějakou hudbu - mam chuť ale i na film - v tv je prd se šlehačkou a na pc nevim, tak to stejně asi vypadá na tu hudbu. (Poslední dobou mě ve vlaku nejvíc baví Audioslaveský Revelations, Three Days Graceovský One-X a Avenged Sevenfoldská Nightmare - a doma to bejvaj The Killers nebo něco klidnějšího) No a pokud se mi bude dařit, pustim se u poslouchání do psaní..

*

Btw jaký je vaše nejoblíbenější ovoce?

I když jsem si to dneska už neplánovala, jsem stále doma a stále v posteli. Ono mi to prospěje, to neřikám, že ne, jen má ta moje choroba dost zvláštní průběh a tak mate. V sobotu mi totiž bylo o dost líp a v neděli se mi vrátila zvýšená teplota, únava a celkový ochabnutí. Pak se ale zdálo, že už je to zase pryč, načež mě včera znova začlo škrábat (ve vážně divnejch místech) v krku, přidal se kašel a dnes jsem přišla o hlas. V krku už mě nebolí, občas mam pocit, že vysmrkám mozek, kašel se přetransformoval do ještě jinýho stylu kašle a .. tak to je. Tak jsem doma, nic se kolem neděje a nemam o čem psát.

Každou minutu aktualizuju mail a moje oblíbený blogy, jestli tam nepřibylo něco novýho a nic, nikde nic neni. Achjo. Občas si pustim nějakou hudbu, do filmu se mi moc nechce (nevim jakej), a po večerech píšu detektivku. Ovšem s tim začínám mít problém - píšu to teď z jednoho důvodu (zasvěcení vědí že áno) na počítači a večer mě z toho prostě bolí oči a nedá se na to koukat. Jo, já věděla, proč jsem upřednostňovala ruční psaní. Možná má člověk mozol na prstu z tužky, ale pro oči je to mnohem šetrnější. A radu, že to mam psát ve dne, si nechte pro sebe, jelikož za světla na mě psací múza prdí a chodí až se setměním.

Pokoj mi provoněla vůně bergamotu z čaje, kterej právě chladne na stole v mym fazolovym (jelly beans) hrnku. Cejtim jí jen trochu (ucpanej nos), ale o to víc se jí snažim nasát. Hmm. (Mimochodem sypaný teď nepiju, nechávám je na "lepší" příležitosti a na to, až je budeme moct pít s Běsem ;))

Pročítám si starý články na svym blogu a řikám si, kam se tohle podělo, u některejch se fakt chlámu, u některejch vzpomínám a u některejch mam pocit, že jsem to snad nemohla ani psát já. Holt mam asi momentálně blogovou krizičku (zdrobnělina schválně) - ale ono taky o čem psát, když sedíte doma?

Honí mě tu chutě. (Jo, první dny, kdy kvůli nemoci nebyl hlad, jsou pryč.) Sice mi ty čaje doma chutnaj, ale dala bych si zase nějakou hustou horkou čokoládu nebo vanilkový latté a nebo něco tohodle druhu. Kentaur i Anwi mi daj určitě za pravdu, že už tady nic takovýho dlouho nebylo. A pak mám už nějakej tejden chuť na lentilkový McFlurry, který jsme si s Kentaurem v nejbližší době slíbily, jen to chce zdravej krk a nějakou "akci", při jejíž příležitosti si to dáme. A nebo bych si teď dala jenom ty Skittles, se kterejma mi dělá chutě (taky) Kentaur na svym blogu. Achjo, to je nebezpečný, nešlo by tu jejich fotku dát pryč a nebo mi aspoň zamezit přístup? xD

(No, jdu si udělat kapučíno.. Btw na obrázku moje fotogenický vanilla latté někdy ze začátku listopadu - totiž první starbucksovej meet s Kentaurem společně s Běsem řekla bych, to jen tak když jsem u toho vzpomínání ..)

Včera jsem na blogspotu čirou náhodou narazila asi na deset art blogů, většinou Angličanů nebo Američanů a nemohla jsem se vynadívat, jak jsou šikovný. Proto když teď přemejšlim o budoucnosti a tak ovšem, chci ateliér. Nebo takovej ateliérní koutek. Ať už budu bydlet nakonec kdekoli, chci tam místo, kde budu malovat, kde budu mít elektronický bicí na cvičení a koutek na skládání textů, kde budu mít spousta knížek a cédéček, a kde se bude dát zároveň příjemně posedět s hrnkem kafe nebo čaje.. prostě takový to odpočinkový místo, ale něco jinýho než obývák. (Já už to uplně živě vidim:P)

Vidíte, kecám z chutě .. :D Jsem vám to řikala. Ale tak co je špatnýho na tom přemejšlet, snít a tak vůbec, rejpat se v budoucnosti? Nic. Ale budeme už radši končit. Nemuselo by to dopadnout dobře. Jdu se podívat po nějakym filmu .. a nebo si možná číst.

Tak i já už jsem lehla. Ostatně to se dle těch příznaků v minulym článku dalo předpokládat. Hned přes noc se mi to děsivě rozmohlo, že jsem se fakt kvalitně vyspala. Asi stokrát jsem se vzbudila, zdálo se mi tisíc snů (naštěstí převládaly ty hezký) a dohromady jsem naspala sotva dvě hodiny řekla bych.

Odpustila jsem si ve čtvrtek odpoledne tedy školu, s teplotou přes třicet osm vyřídila záležitost ve zkušebně, a večer silně nadopovaná jsem vyrazila na noční do práce. Dost jsem se toho bála, bylo mi blbě a i přes to, že venku bylo něco kolem patnácti stupňů, oblíkla jsem si zimní bundu. Ještěže tak. Chvílema mi bylo vedro a chvílema zase strašná zima, tak jsem byla ráda, že jí mam. Čaje, kafe, prášky a nějaký cucací věci mi udělaly dobře a krom mé neobvyklé bledosti a toho, že jsem si občas smrkla (no dobře, tak zatroubila:D) na mě nemohlo být nic znát.

Co mě ale mrzí nejvíc je, že jsem dneska přišla o "kosmetickej" veletrh s Kentaurem a v neděli přijdu o "zvířecí" veletrh s Mimi. Asi si řikáte, co já bych dělala na kosmetickym veletrhu, ale maj tam prej i nestandartní (jakože víc barevný - modrý, zelený a tak..) barvy na vlasy a uznejte, to je přece něco pro mě. Hmm, ale nezbejvá mi nic jinýho, než si počkat na další ročník. A co se toho zvířecího týče, stejně nemam zatim pro koho nakupovat xD (i tak už mam pro psa spoustu věcí doma, co jsem dostala:))

Z práce jsem dorazila dnes kolem půl osmý, potěšila se maily od Běsátka a nějakej mu poslala a ulehla. Ležela jsem v podstatě celou dobu a musim říct, že mi to docela prospělo a udělalo líp. Ovšem nejkrizovější hodina (pravdy!) ještě přijde, takže nechvalme dne před večerem (ježiš, jak já tenhle kec nemam ráda:D).

Teď si chci chvíli číst. Odpočinkově třeba Sherlocka. Baví mě u něj, jak vždycky všechno vydedukuje z těch nejmenších detailů a vůbec celá jeho "image". A taky závislost na kokainu. Mhehe, byl to zlej kluk!:D

Krom čtení bych se taky ráda koukla na svoje psaní. Takže pokud mě čtení neuspí, tak s tim pohnu. Nejideálnějí doba. Teď mě ale omluvte, jdu zabít toho komára, co mi sedí na okně a už jednou mi unikl! (Tvl, je teprve duben a já už jsem zabila tři komáry, to se mam v létě na co těšit..)

* Ha, už je mrtvej! S pokřikem "ty hajzle!" jsem ho sejmula rukávem od pyžama.

** Btw taky se vám stalo, že jste si něco vymysleli, budovali jste to několik let a najednou (v několika málo dnech) jste někde objevili něco, co je tomu vašemu dost podobný? Objevila jsem už tři takový věci a vždycky si je to podobný něčim jinym, ale prostě je. Holt dneska už nikdo s ničim novym asi nepřijde ..